Sleeping Beauty (2011)

Rise up and walk, none of your bones are broken.

zdroj: imdb.com

IMDb. Sleeping Beauty jsem jako fanda Emily Browning (Lucy) chtěla vidět už dlouho, ale střídavě jsem to nemohla najít a střídavě jsem na to zapomínala. Nedávno jsem to ale viděla na nějakém seznamu zhýralých filmů a konečně to i našla. Musím říct, že to byl jeden z těch nejdivnějších filmů, které jsem viděla. Měl hrozně těžkou a neútěšnou atmosféru a odhalí o celém ději jenom tolik, kolik je schopná hlavní hrdinka rozšifrovat a pochopit. Zhýralé to není vůbec, je to jenom smutné.

Lucy jsem vlastně vůbec neměla ráda. Nevěděla, co chce, a nevěděla, co dělá ani proč. Byla příliš líná a apatická vzít rozum do hrsti a když se na konci konečně probudila, bylo už pozdě - napáchala na sobě škody, které už nikdy nenapraví, a svírá se mi srdce, když si představím, jak asi bude její život pokračovat. Clara (Rachael Blake) mi přišla jako hodně zajímavá postava - chtěla bych vědět, jak se dostala k tomu, co dělá, a jak to pro ni dopadne, ale o ní ten film není, takže se to nedozvíme.

Film je nádherně minimalistický - málo postav, málo kulis, všechno se soustředí na příběh a odráží prázdný život hlavní hrdinky. Jedinou skutečně zajímavou postavou mimo Lucy a Claru je první muž (Peter Carroll), se kterým Lucy (doslova jenom) spí v rámci své nové práce, a kterého člověku prostě musí být líto bez ohledu na to, kým v životě byl a co dělal.

Jako těžký art film to můžu vřele doporučit. Jako něco pikantního je to trochu klamavá reklama.