23. srpna 2019

Pose: Season 2

| Season 1 | Season 2 |
_______

The world don’t change. People change it.


2.01 Acting Up - 2.02 Worth It - 2.03 Butterfly/Cocoon - 2.04 Never Knew Love Like This Before - 2.05 What Would Candy Do? - 2.06 Love's in Need of Love Today - 2.07 Blow - 2.08 Revelations - 2.09 Life's a Beach - 2.10 In My Heels

zdroj: imdb.com
Pose mě jako novinka minulou sezónu velmi příjemně překvapilo a tuto sezónu nezklamalo - je to jeden z mála seriálů, u kterých se skutečně těším na každou epizodu a pokud to jde, pustím si ji hned, jak vyjde. Nebudu lhát, oproti první řadě byla druhá trochu rozháraná, ale je mi celkem jedno, jestli to bylo záměrně nebo autorský nedostatek, protože jak už jsem tady několikrát citovala, "life doesn't make narrative sense" a dívalo se mi na to pořád dobře.

Blanca (Mj Rodriguez) je pro mě pořád jednou z nejzajímavějších seriálových postav vůbec a to, co si prožila tuto řadu, dalo Mj Rodriguez neuvěřitelný materiál, který zvládla s přehledem. Prožívala jsem všechny Blančiny vzestupy a pády a popravdě si vůbec neumím představit Pose bez ní, což dělá fakt, že už se posunula do AIDS spektra, o to víc srdcervoucí. Pray Tell (Billy Porter) pro mě byl vždycky hned na druhém místě, ale tuhle řadu po souboji s vlastními démony pochybnosti se mi líbí ještě víc, plus přiznám se, že vztah mezi ním a Blancou je pro mě snad nejoblíbenějším vztahem v seriálu. (Plus řekněme si to narovinu, na poslední MET GalaBilly Porter uhranul, což chtě nechtě ovlivnilo, jak se dívám na jeho postavu.)

Angelina (Indya Moore) zápletka byla tuto sezónu úzce spjatá se zápletkou Lil Papiho (Angel Bismark Curiel), ale způsobem, který dával oběma postavám dost prostoru a ukazoval, že být v páru je skutečně dělá silnějším, ne jeden na druhém závislým. Plus Lil Papi je jako chlap absolutní sen. Damon (Ryan Jamaal Swain) a Ricky (Dyllon Burnside) mě upřímně moc nebavili: u Damona mi přijde, že ta jeho cesta pokulhává za ostatními, a Ricky pro mě začal být zajímavý až ve chvíli, kdy začal chodit s Pray Tellem.

Mimo Evangelisty mě hodně tuto sezónu překvapili s Elektrou (Dominique Jackson) - příjemně jejím novým zaměstnáním, nedovedu si přestavit lepší dominu a vypadá to, že Elektra se taky našla, a pak nepříjemně zápletkou s mrtvolou ve skříni, která tak nějak vyšuměla a když se znovu objevila, tak jenom jako takový slabší vtip s vonnými stromečky. Ke Candy (Angelica Ross) mě to nikdy moc netáhlo, takže mě její smrt moc nezasaháhla a postavě Lulu (Hailie Sahar) podle mě dost prospěla, ten prostor jí slušel a přiznám se, že u mě rychle stoupla v popularitě.

Líbilo se mi víc místa pro Judy (Sandra Bernhard) a mrzelo mě, že Adrian (Austin Scott) zmizel tak rychle, jako se objevil. Slečna Ford (Trudie Styler) se projevila jako nečekaně slušný člověk a přiznám se, že jsem si bez rozpaků užila Fredericu (Patti LuPone) - byla to mrcha, která s Blancou zacházela jako s onucí jenom kvůli předsudkům a pěkně se po ní prošla, ale nakonec pochopila, co měla, totiž že žena je žena a na biologickém pohlaví nezáleží, všechny jsme v tom společně. Patti LuPone podala neuvěřitelně intenzivní výkon, za tuhle linku palec hore.

U finále mě překvapil časový skok a fakt, že leccos upustili, ale hrozně se mi líbí, že Pose nedělá cliffhangery, které jsou v seriálovém světě rok od roku lacinější, a končí sezónu optimisticky. Star Spangled Banner bylo úžasné číslo (a to už jsem myslela, že Love's in Need of Love Today už nic nepřekoná) a rozhodně mě navnadilo na další řadu. Jsem fakt ráda, že Pose existuje.

"There's a world that is waiting for us to make our marks. And a community, right here, waiting for us to take the baton. Now, I don't know what the ball's gonna look like in ten years, and God knows if any of us gonna be here to see it.
But whatever that future is, it's gonna be managed by us."


"It’s to put me in my place, to put all women in their place. We are not allowed to have empires or emotions. We are expected to sit at home patiently waiting for our husbands, cook their meals, supply unpaid emotional and physical labor to aid in the fulfillment of their dreams. We are not supposed to have dreams of our own. I will gladly serve time but I will not be penalized for having a dream of my own and doing what I had to do to make it a reality.
I refuse to be shamed for my ambition."

GLOW: Season 3

| Season 1 | Season 2 | Season 3 |
_______


3.01 Up, Up, Up - 3.02 Hot Tub Club - 3.03 Desert Pollen - 3.04 Say Yes - 3.05 Freaky Tuesday - 3.06 Outward Bound - 3.07 Hollywood Homecoming - 3.08 Keep Ridin' - 3.09 The Libertines - 3.10 A Very GLOW Christmas

zdroj: imdb.com
Na třetí řadu GLOW jsem se hodně těšila, protože konec druhé sliboval nové prostředí a snad i nové vývoje. Nové prostředí se povedlo, s tím vývojem to bylo už trochu horší. Nebudu lhát, neužila jsem si to tak jako předchozí dvě řady a to i přesto, že se mi splnil můj vlhký sen. Vlastně buďme ještě upřímnější, žádný vlhký sen se mi nesplnil, akorát mě slušně nasrali.

Nikdy jsem se netajila tím, že Ruth (Alison Brie) je moje holka a na tom se nic nezměnilo. Proto mě mrzelo, že byl celou tu řadu tak nějak ve vakuu. Je mi jasné, že to bylo záměrné a scénář s tím dobře pracoval, ale stejně mě to mrzelo. Sam (Marc Maron) je moje zlato, jeho vztah k Justine (Britt Baron) mě baví a hodně se mi líbí, co to dělá pro tu postavu. Už minule jsem se doznala k tomu, že Sama a Ruth shippuju jak šílená, takže když jsem viděla na tumbleru, že do toho praštili, nemohla jsem se dočkat. Je to ale moje blbost, měla jsem vědět, že to nepůjde tak snadno - ne v případě dvou lidí, kteří mají tak silné tendence se sabotovat. Moje radost trvala přibližně dvě minuty a když se až do konce finále Sam a Ruth nesetkali, byla jsem opravdu hodně rozmrzelá. Upřímně bych jim radila, aby to v další řadě napravili.

Debbie (Betty Gilpin) mi fakt leze krkem, nicméně přiznám jim body - ten fakt, že se v tom seriálu s mateřstvím zachází docela realisticky a ukazuje se ve svých sociálních důsledcích místo bezduché glorifikace, která poslední dobou probíhá, je hodně osvěžující, a přestože se seriál odehrává v 80. letech, je to stále až děsivě relevantní. Kromě toho je ale Debbie hodně nepříjemná osoba, která nepřestává skákat ostatním po hlavách, aby se dostala tam, kam chce - což ale schvaluju, když skáče po hlavám těch, co jí nerespektují - a neposlouchá, což je naprosto toxický povahový rys, který krásně ilustrovalo finále.

Bash (Chris Lowell) je stále katastrofa a upřímně mě nezajímá. Každá minuta, kdy byl na scéně a která mohla patřit jedné z holek, mě rozčilovala. Jediné, co ho vykoupilo, byl fakt, že na něj byla navázaná Rhondina (Kate Nash) zápletka, ta mi přišla oproti poslední řadě fakt zajímavá a tu situací jí nezávidím. Sheila (Gayle Rankin) pro sebe neměla zas tolik prostoru, ale byl využitý beze zbytku a stihla v něm ujít kus cesty, za to tleskám.

Arthie (Sunita Mani) a Yolanda (Shakira Barrera) byly obligátní loňská LGBT vložka, takže jsem byla hodně zvědavá, jak se k tomu postaví tuto sezónu a byla jsem docela spokojená. Líbilo se mi, jak psali Arthiiny pochybnosti i Yolandinu nekompromisnost vycházející ze zkušenosti a pošlapaných iluzí, a rozhodně jim fandím. Přišlo mi, že Carmeniny (Britney Young) pochybnosti se tak nějak vynořily až na konec, aby měli pořádný cliffhanger, což byla škoda, a Tammé (Kia Stevens) byla o proti druhé řadě rozhodně na ústupu. Jenny (Ellen Wong) měla krásnou linii, docela bych jí brala v další řadě víc. Cherry (Sydelle Noel) a Melrose (Jackie Tohn) mě nebraly, prostě jsem se u těch jejich zápletek nechytila.

Z epizod musím rozhodně vypíchnout Freaky Tuesday, protože se přiznám, že mi do té doby chybělo to prostředí, do kterého jsem se při první řadě zamilovala, a tady jsem se úžasně bavila; The Libertines, protože Ruth, Sam a jejich velmi krátké štěstí; a A Very GLOW Christmas, protože Dickensova Vánoční koleda nikdy nebyla tak zábavná, byť jinak mě to finále spíš naštvalo.

Celkově se mi sezóna líbila míň než ty předchozí, ale abych byla upřímná, může to být (a asi i je) tím, že jsem od ní nedostala, co jsem chtěla, a ne vyloženě tím, že by byla horší.