_______
 |
| zdroj: imdb.com |
O tom, že Futurama je moje srdcovka a musela by se hodně snažit, aby mě skutečně zklamala, se tu vypisuju prakticky u každé řady, takže to tentokrát nebudu protahovat. I navzdory své své zaujatosti si ale myslím, že si Futurama drží docela dobrou kvalitu, tahle řada mě až na malé výjimky bavila celá.
Postavy nemá cenu moc komentovat; Futurama není ten typ seriálu, který by v tomto ohledu dělal zvlášť velké změny, a vztahy pořád píšou nevtíravě a hezky. Stejně tak neexistuje žádná zápletka, která by se táhla přes celou řadu a já ji mohla rozepsat, tak jen zmíním, že se mi líbí, jak poctivě se vrací ke starším epizodám. Ne vždycky jim to srovnání zalichotí, ale jako odměna pro věrné diváky to funguje. Aspoň teda na mě.
Beef byl přesně ten typ epizody, který si představím, když se řekne Futurama: dokonale praštěný sociální komentář, který nemoralizuje, prostě to divákovi naservíruje, ať si s tím dělá, co chce; Catfish Hunter měla překvapivě aktuální téma, byla o Benderovi a fungovala; a Our Flag Means Medical Coverage byla překvapivá narážka na Our Flag Means Death, i když prakticky jenom názvem, a ta je vždy vítaná. A epizoda mě bavila taky.
Lords of the Ring nebyla tak dobrá jak předchozí epizody, ale byla to typická futuramovská zápletka a vizuály se mi hodně líbily; The Charm Offensive byla epizoda o Amy & Kiffovi, ty mám moc ráda, ale jinak jsem se trochu nudila; a Late Bloomers byla výborná, návrat ke Stench and Stenchibility mě hodně potěšil (plus Planet Espresso byla taky fajn epizoda) a myslím, že to bylo důstojné pokračování.
Lord Nibbler in the Nothingverse se taky vracela ke starším epizodám, ale tady se to moc nevyplatilo, protože mi přišla o dost slabší; Oceans Three byl jeden z těch prokletých triptychů, které mimo Anthology of Interest historicky moc nefungují, a tenhle bohužel nebyl výjimkou; a Final Ending: The Last Conclusion byl tak brzy po Oceans Three trochu smrťák a ačkoliv se to snažili zakamuflovat, nebylo to ani tam, ani tam. Líbil se mi snad jen úplný závěr včetně dovětku. Myslím, že už jsem to psala minule, ale baví mě tyhle konce, které by mohly sloužit i jako konce seriálu.
Stranou jsem si nechala A New New York Yankee in King Elfo’s Court, ze kterého jsem byla rozpačitá už podle názvu. Disenchantment jsem sice měla hodně ráda, ale závěr seriálu mě docela zklamal, a od crossoveru zrovna s Futuramou jsem si tím pádem moc neslibovala. A dobře jsem udělala; epizoda možná napravila, co mě na konci Disenchantment mrzelo nejvíc – rozchod Bean, Luciho a (bohužel) Elfa – ale zabila to tou recyklovanou zápletkou s Dagmar, která mě prostě nudila, a nezachránil to ani fakt, že propojení těch dvou světů a realit samo o sobě bylo kreativní a docela povedené. Jinými slovy, jako epizoda Futuramy to nebylo nejhorší, ale jako další pokus uspokojivě ukončit Disenchantment to nefungovalo. (Mnohem radši bych viděla epizodu, kde Bender a Luci provádějí naprosté zhovadilosti.)
Jak jsem psala už na začátku, ani tahle řada Futuramy mě nezklamala. Trochu mě mrzí, že místo nové řady jsou v produkci další filmy, to se podle mě historicky moc neosvědčilo, ale uvidíme, třeba mě překvapí.
Postavy nemá cenu moc komentovat; Futurama není ten typ seriálu, který by v tomto ohledu dělal zvlášť velké změny, a vztahy pořád píšou nevtíravě a hezky. Stejně tak neexistuje žádná zápletka, která by se táhla přes celou řadu a já ji mohla rozepsat, tak jen zmíním, že se mi líbí, jak poctivě se vrací ke starším epizodám. Ne vždycky jim to srovnání zalichotí, ale jako odměna pro věrné diváky to funguje. Aspoň teda na mě.
Beef byl přesně ten typ epizody, který si představím, když se řekne Futurama: dokonale praštěný sociální komentář, který nemoralizuje, prostě to divákovi naservíruje, ať si s tím dělá, co chce; Catfish Hunter měla překvapivě aktuální téma, byla o Benderovi a fungovala; a Our Flag Means Medical Coverage byla překvapivá narážka na Our Flag Means Death, i když prakticky jenom názvem, a ta je vždy vítaná. A epizoda mě bavila taky.
Lords of the Ring nebyla tak dobrá jak předchozí epizody, ale byla to typická futuramovská zápletka a vizuály se mi hodně líbily; The Charm Offensive byla epizoda o Amy & Kiffovi, ty mám moc ráda, ale jinak jsem se trochu nudila; a Late Bloomers byla výborná, návrat ke Stench and Stenchibility mě hodně potěšil (plus Planet Espresso byla taky fajn epizoda) a myslím, že to bylo důstojné pokračování.
Lord Nibbler in the Nothingverse se taky vracela ke starším epizodám, ale tady se to moc nevyplatilo, protože mi přišla o dost slabší; Oceans Three byl jeden z těch prokletých triptychů, které mimo Anthology of Interest historicky moc nefungují, a tenhle bohužel nebyl výjimkou; a Final Ending: The Last Conclusion byl tak brzy po Oceans Three trochu smrťák a ačkoliv se to snažili zakamuflovat, nebylo to ani tam, ani tam. Líbil se mi snad jen úplný závěr včetně dovětku. Myslím, že už jsem to psala minule, ale baví mě tyhle konce, které by mohly sloužit i jako konce seriálu.
Stranou jsem si nechala A New New York Yankee in King Elfo’s Court, ze kterého jsem byla rozpačitá už podle názvu. Disenchantment jsem sice měla hodně ráda, ale závěr seriálu mě docela zklamal, a od crossoveru zrovna s Futuramou jsem si tím pádem moc neslibovala. A dobře jsem udělala; epizoda možná napravila, co mě na konci Disenchantment mrzelo nejvíc – rozchod Bean, Luciho a (bohužel) Elfa – ale zabila to tou recyklovanou zápletkou s Dagmar, která mě prostě nudila, a nezachránil to ani fakt, že propojení těch dvou světů a realit samo o sobě bylo kreativní a docela povedené. Jinými slovy, jako epizoda Futuramy to nebylo nejhorší, ale jako další pokus uspokojivě ukončit Disenchantment to nefungovalo. (Mnohem radši bych viděla epizodu, kde Bender a Luci provádějí naprosté zhovadilosti.)
Jak jsem psala už na začátku, ani tahle řada Futuramy mě nezklamala. Trochu mě mrzí, že místo nové řady jsou v produkci další filmy, to se podle mě historicky moc neosvědčilo, ale uvidíme, třeba mě překvapí.