Redakce: 3. série

| 1. série | 2. série | 3. série |
_______



3.01 Kdo s koho - 3.02 Lázně - 3.03 Myš - 3.04 Utajený koncert - 3.05 Posilovna - 3.06 Technopárty - 3.07 Léčka - 3.08 Květinový vrah - 3.09 Tajemný rytíř - 3.10 Kaskadér - 3.11 Soutěž krásy - 3.12 Pytel plný peněz - 3.13 Svatba

Třetí řadu Redakce jsem jela prakticky v jednom zátahu s tou druhou, což bylo dobře, protože na ni dějově velmi úzce navazovala. Byla jsem zvědavá, jestli se na ní nějak promítne, že je poslední - hlavně v tom, jestli postavy postupně dostanou nějakou „last hurrah“ zápletku, ale nezdálo se mi. Nevím, jestli při psaní věděli, že píšou poslední řadu, takže závěry vyvozovat nebudu, ale tak nějak podvědomě jsem pořád na něco čekala a až do konce jsem to nedostala.

Všemi epizodami se táhly tři hlavní zápletky (a Zdeněk se nějak nacpal do každé z nich): rozvod Lubora (Milan Šteindler) a Veroniky (Zuzana Zlatohlávková), Filipovy (Vít Karas) intriky vedoucí k ulovení Viktorova (David Matásek) místa a Viktorův poměr s Kateřinou (Martina Preissová), který vrcholil svatbou. Co se týče té první, (nepříjemně) mě překvapilo, jak dlouho trval Luborův románek s Gábinou (Zuzana Kajnarová) - a tak nějak i sám fakt, že někdo s o dvacet let mladší ženou si stejně musel hojit ego na ženě ještě o deset let mladší, věk tam nemusel být vůbec téma - než se to konečně stočilo k Anně (Dana Batulková). Nakolik Lubora nemám ráda, s Annou mi vždycky dávali smysl, a stejně jako roky zpátky jsem i teď měla radost, že se Lubor k Veronice nevrátil.

Filipova linka mě bavila stejně jako kdysi (byť dřív jsem to o dost víc prožívala a Filipa intenzivně nenáviděla), ačkoliv teď musím uznat, že byla trochu přepálená. Když ale odmyslíme jistou míru přehrávání (která podle mě musela být na place Redakce povinností, protože to tam dělají všichni), Vít Karas si toho kníry si natáčejícího záporáka dal hezky a právě díky tomu to fungovalo. Co se týče zápletky poslední, Viktorova love story s Kateřinou mě nezajímala, protože Kateřina nebyla ani tak vlastní postava jako záskok za Alici (Barbora Kodetová) v každém slova smyslu a jelikož Viktor se od začátku seriálu v ničem nezměnil (a ani nikdy nezmění), nedokážu v tom vidět žádný happy end.

Když odmyslíme Lubora a Annu, vztahově mi Redakce překvapivě udělala radost hlavně s Klárou (Pavla Vitázková) a Kamilem (Roman Zach) a to v tom smyslu, že to zvládli překvapivě realisticky. Kamil se postupně stával stravitelnějším a stravitelnějším ještě předtím, než si mohl být (realisticky, ne ve své hlavě) jistý, že ho Klára bude chtít, a jakmile vplul do partnerského života, trochu se v tom sem tam topil, aniž by nutně prováděl nějaké vyloženě neodpustitelné věci (a tím myslím neodpustitelné za mě, ne za morálku scénáristů Redakce, která, jak víme, je vůči mužským prohřeškům nebývale chápavá). Byli tam míň, než by se mi líbilo - hlavně oproti ostatním párům - ale bavili mě.

Kdo s koho mě upřímně překvapilo, protože jsem si vůbec nepamatovala, že Filip půjde i do Viktora, nicméně jinou poznámku k tomu nemám, takže jsem asi hodně bavila. Lázně daly konečně nějaký prostor Anně a nakolik jsem v pohodě s tím, jak dopadla, je škoda, že to s Kratinou (Václav Marhoul) nezkoumali dál, docela by se mi spolu líbili. Myš mě nepříjemně překvapila v tom, že se Zdeněk choval jak první den po nástupu (a totálně smazal veškerou mou schopnost být k němu objektivní); Kamilovo chování v jeho části epizody jsem kdysi vůbec nechápala, ale čím déle pracuju, tím víc mu rozumím. Utajený koncert mi dal pecku Patrikem Hezuckým (to byl taky produkt své doby) a celá zápletka závisela na dědově (Karel Urbánek) až přehnaně hloupém (a doufám, že touto dobou i nelegálním) jednání, ale jinak to byla Klára/Kamil epizoda a ještě taková, o které my shippeři píšeme fanfiky, takže 1*. (Obešla bych se bez toho úhlu, že když náctiletá vyjede po dospělém, je v tom ten dospělý úplně nevinně, podle mě má vždycky povinnost říct ne a podle možností ze situace okamžitě odejít, ale od Redakce v tuto chvíli nemůžu čekat nic osvíceného. Fakt, že to nechali říct ženu, to dělá ještě depresivnější i realističtější zároveň.)

Posilovna měla hned dvě věci, které mi během řady lezly na nervy - Lubora v depresi a Zdeňka v čemkoliv - ale Viktor dělající sedy lehy ve snu mě upřímně pobavil. Technopárty nechala Viktora vyslovit můj oblíbený manipulační argument - „Lhal jsem, protože kdybych řekl pravdu, nedostanu, co od tebe chci.“ - který plně vystihuje jeho charakter; konec epizody s Martinou (Markéta Děrgelová) ale pobavil. Léčka měla onu slavnou zápletku s turisty a video s autíčky, to jsem si pamatovala, ale nepamatovala jsem, že Filipovo působení na Viktorově pozici bylo tak krátké a že tohle byla ta epizoda, kde do toho Klára s Kamilem konečně praštili. Květinový vrah měl zápletku tak průhlednou, že mě i na nízká očekávání, které od Redakce mám, urazila, ale Klára se nedala zadarmo a Kamil dostal krásnou čočku, takže to nebyla taková ztráta času.

Tajemný rytíř byla jedna z epizod, u které jsem měla matný pocit, že jsem to viděla, ale víc jsem si nevybavovala; ta klišé zápletka Kláry a Kamila ve mně napřed vyvolala hluboký, unavený povzdech, ale líbilo se mi, že nechali Kláru uvědomit si, že se chová iracionálně. (Už míň se mí líbilo, že nechali Kamila jí namluvit, že si to udělala sama, jako by její paranoia existovala ve vakuu a jeho dřívější chování s ní nesouviselo, ale ke Kamilovi to vlastně sedělo.) Kaskadér ilustroval, o čem jsem mluvila u Kamilova postupného přerodu, jinak pro mě ta epizoda byla úplně prázdná. Soutěž krásy měla Zdeňka, co chtěl množit Anniny nahé fotky bez jejího vědomí, což ho posunulo úplně do odpadu, ale linka s Annou a Luborem byla překvapivě vtipná (tím, že nechali na té kopírce i Lubora, zaváleli) a i kauza epizody mě po dlouhé době bavila. Pytel plný peněz mi na rozloučenou připomněl, co je Viktor zač; kdyby mi Redakce náhodou zase někdy začala chybět, vzpomenu si na tuto epizodu a zapnu si radši něco - cokoliv - jiného.

Svatba mě celkem zamrzela; nejen, že v sobě neměla tu finalitu (viz výše), ale ta titulní svatba samotná mi přišla nějak podivně vylidněná. Nerozumím tomu, proč nemohli dát rozlučkový záběr na každou z postav, když byly všechny přítomné, musela jsem si to vracet a ujišťovat se, že na ní například Veronika byla (i když šla Alici Kateřině za svědka). Jediné plus byli Tony Chundela a Vendulka Výborná, celou tu epizodu to příjemně odlehčilo.

Když jsem někdy koncem dubna začínala sledovat Redakci, čekala jsem, že to bude produkt své doby, ale nečekala jsem, že to bude taková sonda do duše zhrzeného českého muže. Taky jsem si nepamatovala, že většina zápletek byla nijak nedochucené klišé, většina postav se za celé tři roky nikam neposunula - to poslední zvlášť vadilo v případě hlavních postav, tj. Viktora, Zdeňka a Lubora - a že co se týče milostných vztahů, je to až depresivně realistický průřez heterosexuální sférou. Zatímco třeba Přízraky mezi námi u mě i v dospělosti obstály a Strážce duší si taky určité kouzlo zachoval, Redakce mě z té sentimentality, do které jsem začátkem roku upadla, docela vyléčila. A to je vlastně plus.

Redakce: 2. série

| 1. série | 2. série | 3. série |
_______



2.01 Radioaktivní den - 2.02 Výpověď - 2.03 Boxerský zápas - 2.04 Spisovatel - 2.05 Slavný spolužák - 2.06 Iberský válečník - 2.07 Bývalý manžel - 2.08 Nebezpečná ulice - 2.09 Hovězí spojka - 2.10 Tříděný odpad - 2.11 Obtěžování - 2.12 Hladovkář - 2.13 Nevěra

Už v recenzi na první řadu jsem psala, že jakmile se témata epizod trochu odlehčila, dívá se na Redakci líp, a druhá řada v tom naštěstí pokračovala. Věděla jsem, že Alice (Barbora Kodetová) odejde, ale nepamatovala jsem si, že její náhrada Kateřina (Martina Preissová) si dá tak načas, dorazila až ve čtvrtém díle, přestože v titulkách byla od začátku (dokonce i v epizodě, kde Alice teprve odejde, to byla zvláštní volba). Celkově jsem si z této řady sice pamatovala o dost víc dílů - nebo spíš konkrétních kauz - ale očividně jsem úplně vytěsnila tu fantastickou zápletku se Zdeňkem (Michal Novotný) a Lindou (Irena Máchová), která se táhla jak sopel a vyloženě mě obtěžovala.

Trochu mě mrzí, že celou tu linku s chorobnou žárlivostí neměla spíš Veronika (Zuzana Zlatohlávková) s Luborem (Milan Šteindler), pak by celá zápletka z posledního dílu nepůsobila tak z ničeho nic. Taky jsem si myslela, že jak začnou šlapat do Kláry (Pavla Vitázková) a Kamila (Roman Zach), už to pojede víceméně soustavně, ale není to tak. Podle mě je to trochu škoda v tom smyslu, že to „will they won’t they“ by mělo nnohem větší váhu, ale pořád na to aspoň nejdou přes prdel jako u těch ostatních párů, což je (zvlášť v této řadě) plus.

Radioaktivní den měl kauzu se znásilněnými prostitutkami, kterým Viktor (David Matásek) nemá čas věřit, protože musí dělat scény Alici. Příjemně mě překvapili tím, že Viktor tentokrát výjimečně přiznal, že se choval jako debil (vůči Alici, bohužel ne vůči těm obětem znásilnění), a že v roličce jedné z prostitutek se mihla Lenka Krobotová (a jsem si celkem jistá, že další byla Barbora Hrzánová, ale nikde jsem to nedohledala). Výpověď byla centrovaná na Zdeňka a Viktora, kterým sekundovala Linda na vrcholu své pick-me éry, což pro mě bylo peklo, nicméně pobavilo cameo Juliana Záhorovského. Boxerský zápas měl moc hezkou linku pro Kláru a Kamila (hlavně Kamila) a překvapivě i pro Veroniku a Lubora, byla příjemná změna, že řešili chvíli něco jiného než svůj vztah. (Plus další cameo, tentokrát Šárky Vaňkové, které mi společně s předchozí epizodou připomnělo, že 2004 byl vlastně rok první SuperStar.)

Spisovatel konečně znamenal příchod Kateřiny a okamžité oznámení, že je to Alice 2.0 - hlavně ve vztahu k Viktorovi. Mám ale ráda každou zápletku tria Kamil, Linda a Zdeněk, která se netočí kolem vztahu posledních dvou, takže s tím mi udělali radost, byť teda fakt, že tři pracující dospělí nemají na nájem jak studentíci bylo trochu odrtržené od reality, ale co já vím. Slavný spolužák byla typická Viktorova zápletka, ale líbilo se mi, jak s Lindou narazil, byť ta to okamžitě zase zničila tím, že se chtěla už podruhé v řadě fyzicky měnit, aby se Zdeňkovi líbila; ta holka chudák fakt nemá zápletku, která by se netočila kolem toho trotla. Iberský válečník mě donutil uvědomit si, že se Zdeňkem už chvíli zachází jak s hlavní postavou, a já nedokážu pochopit, čím si to zasloužil, ta postava je otravná, zacyklená, a Michal Novotný žádný extra výkon taky nepředvádí.

Bývalý manžel měl samozřejmě obligátní zápletku, kde se Kateřina musí chovat jako husa, aby ji Viktor mohl zachránit a zároveň setřít, ale taky měl linku s Klárou a Eliščiným otcem, kde se mi Klára hrozně líbila, a Kamil taky potěšil. Nebezpečná ulice byla jedna z těch vzácných epizod, kde mi nevadilo, že má Viktor pravdu, protože Kateřina se chovala fakt idiotsky, plus další hezké Klára/Kamil momenty. Hovězí spojka znamenala nevyhnutelné namlouvání nadřízených pro Viktora (kdyby přeskočil ty ženský a rovnou přeřízl Talicha (Bořivoj Navrátil), udělal by na mě větší dojem) a mou marnou naději, že když Linda odjede, odpočinu si od Zdeňka, ale to jsem zase zapomněla, na co se dívám. Tříděný odpad ukázal, že Zdeněk není schopný vyhovět ani jediné jednoduché žádosti od své partnerky, a ještě to rozmázli na celou epizodu. Kláru a Kamila na skládce jsem si pamatovala a byla jsem extrémně nepříjemně překvapená, že to byl jen takový zlomek epizody ve prospěch debila Zdeňka.

Obtěžování znamenalo nástup stážisty Filipa (Vít Karas), což mě překvapilo, protože jsem myslela, že je až ve třetí řadě. Kromě toho se tam taky objevilo tvrzení, že když má muž potíže s erekcí, nemůže nikoho sexuálně obtěžovat, ze kterého jsem málem spadla pod stůl. Já vím, že seriál je dvacet let starý, ale i tak je to absolutně dementní tvrzení a jímá mě hrůza z lidí, kteří s tím souhlasí. Hladovkář bohužel znamenal návrat Lindy (to tam fakt nepobyla), Zdeňkovu náhlou ztrátu paměti ohledně důvodu jejich rozchodu (kdyby ho zavinila ona, patrně amnézií netrpí), a jediné, co na té epizodě stálo za to, byla Kamilova pajcovaná flaška vína, která se nakonec krásně vrátila k němu. Nevěra na Kateřině a kauze s bonusy krásně ilustrovala bizarní uvažování korporátů, které bohužel stále přetrvává, a na Kamilových bublinkách zase fakt, že když odhlédnou od jeho kariéry vesnického kola, je Kamil mnohem zajímavější. Jinak ale toto finále zcela očividně počítalo s další řadou a nemělo tak hezké uzavření jako finále první řady, což byla škoda.

Celkově mě druhá řada překvapila tím, že byla línější, než jsem si pamatovala - hlavně v postavě Kateřiny (ze které bylo podle mě cítit, jak vlastně nikdy nechtěli pustit a nepustili Alici) a vystavění té manželské krize mezi Luborem a Veronikou - a zajímavě rozházela důležitost postav (bohužel pro mě především ve prospěch Zdeňka). Nemůžu upřímně napsat, že jsem zvědavá an třetí, protože v tuhle chvíli už jsem v její půlce, ale rozhodně můžu říct, že druhá řada do mě lezla snadněji než ta první.

Redakce: 1. série

| 1. série | 2. série | 3. série |
_______



1.01 Návrat - 1.02 Děti na prodej - 1.03 Cesta ke slávě - 1.04 Stud - 1.05 Dopis - 1.06 Tajný závod - 1.07 Strach - 1.08 Právo na smrt - 1.09 Svědomí - 1.10 Prsten - 1.11 Mimo realitu - 1.12 Právo na práci - 1.13 Tam a zpět

Nejsem si jistá, jestli jsem to tady už někdy zmínila, ale Redakce byl jeden z mých prvních nejoblíbenějších seriálů. Bylo to v době, když bylo mezi mými vrstevníky totálně necool dívat se na cokoliv z české produkce, takže jsem se o tom moc nešířila, ale poctivě jsem sledovala každé opakování, nahrávala na svou jednu přidělenou videokazetu, a vášnivě shippovala Kláru a Kamila (byť „shipping“ jako takový pro mě tehdy byl ještě zcela neznámý pojem). Mimoto jsem si celkem jistá, že Redakce byla jedním z důvodů, proč jsem šla studovat žurnalistiku. To nebyla nejlepší volba, stejně jako nebyla nejlepší volba se na seriál z nostalgie znovu podívat. Řekněme si to na rovinu, že nezestárl zrovna ze ctí.

Přiznám se, že jsem dlouho neviděla nic, co by na diváka vyloženě křičelo „psal mě zahořklý heterák v krizi středního věku“ jako Redakce a to hned od první epizody. Viktor (David Matásek) je Mary-Sue autora jeden z těch chlapů, co má vždycky pravdu, i když ji nemají, a za jehož problémy vždycky můžou ženy, nikdy ne jeho absence páteře a sebereflexe. Ta mentální gymnastika, kterou scénář často dělá, jen aby byl Viktor v právu, mě upřímně překvapovala. A samozřejmě se vždycky chová normálně a chlapsky pochopitelně - ostatně jako všechny ostatní mužské postavy.

Tento přístup se bohužel podepisuje i na ženských postavách: buď jsou to zahořklé neobjektivní feministky jako roky manželem podváděná Anna (Dana Batulková), rohožky čekající, až si jich někdo všimne jejich handicapu navzdory jako matka samoživitelka Klára (Pavla Vitázková), mladé a krásné roztleskávačky, které rozumí mužskému pohledu (tzv. pick-me) jako Veronika (Zuzana Zlatohlávková) a Linda (Irena Máchová) nebo kariéristky a semetriky jako Alice (Barbora Kodetová), které se naštěstí vždycky trochu uklidní, když se jich Viktor dotkne svou kouzelnou hůlkou. Cílem všech těchto postav je někoho sbalit, protože ženská bez chlapa je očividně na světě k ničemu. Není divu, že pořád odbourávám tolik internalizované misogynie, když jsem vyrostla na seriálech jako tyto.

Jak jsem psala výš, seriál mi vyrazil dech hned od první epizody; Návrat se zabývá kauzou malíře, kterého po skotačení se svou mladou studentkou klepla pepka, a jehož obrazy zmizely. Celá redakce s Viktorem v čele od začátku nasazuje na malířovu vdovu, kterou démonizují za to, že chtěla obrazy - které jí podle práva teď patří - prodat, protože to by chudák nebožtík přece nechtěl. S úžasem jsem zírala na to, jak mi narativ vnucuje, že malíř a jeho milenka jsou nějací krutou semetrikou stíhaní tragičtí milenci, zatímco já se dívám na starého obšousta, který si hrál na mladíka se svou vlastní studentkou, a který se chtěl postarat o to, aby manželka, ze které dělal roky krávu, od rozvodu odešla s holým zadkem. Zápletka to nebyla špatná, ale provedení ji totálně zabilo.

Po tom úvodním zážitku jsem se trochu bála zapnout další epizodu a věděla jsem proč: Děti na prodej se zabývají ilegálními adopcemi, což je kauza, kterou Viktor nechce dát Anně, protože Anna je žena a tím pádem automaticky zaujatá. Nakonec povolí, načež normálně inteligentní Anna samozřejmě okamžitě provede kravinu, aby mohl mít Viktor pravdu (protože chlapi jako on samozřejmě nikdy nemají předsudky, pouze zkušenosti). Třešničku na dortu tomu nasadí Kamil (Roman Zach), který se ožere a ráno zjistí, že měl asi sex s holkou pod zákonem - tj. dítětem - čemuž se celá redakce svorně směje a dělá vtipy o lolitkách. Pro Kamila to samozřejmě dopadne dobře, protože dotyčné nebylo čtrnáct, ale skoro osmnáct, takže je jeho chování nakonec samozřejmě zcela v normě a chlapsky pochopitelné, ale já jsem upřímně zvažovala, jestli se na to prostě nevybodnout.

Cesta ke slávě mě přesvědčila o tom, že jsem asi měla, protože co tam Zdeněk (Michal Novotný) dělal za závěry o ženě, o které nic neví, a volbách, které on sám nikdy nebude muset udělat, z toho mi oči zase jednou přecházely. Hned na to mi další hřebík do rakve zatloukl Stud, což byla epizoda o znásilnění, takže hezky česky „jak měl chudák vědět, že ne znamená skutečně ne“ narativ. Na to, že měl Viktor samozřejmě zase pravdu, jsem si už zvykla, ale ty vtipy na téma domácí násilí, které měl Lubor (Milan Šteindler) hned hezky připravené, jsem připravená nebyla. V této fázi jsem upřímně nevěděla, jestli jsem statečná nebo blbá, když zapínám další epizodu.

U Dopis mám v poznámce akorát „líbí se mi, jak Alice Veronice neustále vysvětluje, že je úplně blbá a na Luborovo odpudivé chování reaguje přehnaně“, takže asi taky pecka. Tajný závod mám úplně bez poznámky a pak jsem si na měsíc musela odpočinout, takže to se vlastně taky dá brát jako komentář. Zbytek řady jsem sjela najednou a možná je to tím, že jsem to měla jenom na pozadí, nebo tím, že jsem si odpočinula, ale od poloviny šla řada mnohem víc do humoru místo do moralizování a míň jsem u toho trpěla.

Strach by byl fajn díl, kdybych byla Viktorovi schopná přát cokoliv dobrého. Právo na smrt jsem si docela pamatovala, protože když jsem byla na gymplu, byla eutanazie docela diskutované téma, ale teď mi ta kauza přišla trochu utopená ve Viktorových námluvách a dialozích o tom, jak měl vlastně zase pravdu. Svědomí a Czech Press Photo jsem si taky docela pamatovala a pořád mi přišla dobré, byla to hezká ilustrace Kamilova charakteru (a bohužel taky Klářina, když se Kamilovi omluví, byť nemá za co). Prsten nebyl o kauze skoro vůbec, ale dlouhohrající gramofonová deska mě upřímně rozesmála, to se jim povedlo. Mimo realitu měla spolupráci Kamila a Kláry a byť Kamila dospělýma očima nemůžu vystát, stejně to byla nostalgie. Zkazil mi to ale Viktor, který se opět ukázal jak kretén nad kretény; je skutečně záhada, proč dá Alice přednost práci v zahraničí před ním.

U Právo na práci mám v poznámce pouze „už teď si to nepamatuju“, takže asi další perla, a Tam a zpět mě zaujalo snad jenom hereckým výkonem Zuzany Onufrákové potom, co Veronika potratí, to byla krásná práce. Navíc musím vypíchnout, že to byl moc hezky udělaný závěr série v případě, že by nedostali další řadu, tak se mi to líbí.

Celkově je první řada Redakce krásným příkladem toho, jak to vypadá, když se narativ neopírá o názory, povahy a jednání postav, ale o názor svého autora. Není problém v tom, jaké příběhy seriál vypráví ani jak se k nim staví jejich postavy, problém je v tom, že je z každé zápletky velmi dobře cítit, jaké chování považuje autor za správné, a to je podle mě špatně napsaný scénář.

Normálně bych na tomto místě napsala něco o „produktu své doby“, ale z české produkce jsem toho viděla docela dost a většinu toho světobolu, který jsem vypsala výš, na dobu nehodí. Každopádně pokračuju, protože jsem idiot, a naivně doufám, že zbytek seriálu se bude spíš držet v té humorné rovině a přestane moralizovat, protože na to se skoro nedá dívat.

Strážce duší (2005-2009)

„Oceánem věčnosti putují Strážci duší. Vedeni zákonem prozřetelnosti přicházejí na svět, aby ochránili vše, co musí zůstat utajeno, a odhalili, co má být zjeveno. Ve službách osudu berou na sebe lidskou podobu, ale jen vyvolení mohou spatřit jejich tvář.“


1.01 Tajemství templu - 1.02 Maska smrti - 1.03 Démon noci - 1.04 Hrobka času - 1.05 Pozdní návrat
1.06 Madonin dar - 1.07 Brána andělů - 1.08 Jeskyně běsů - 1.09 Poslední princezna
2.01 Bratrstvo ohně - 2.02 Syndrom ozvěny - 2.03 Neviditelný zabiják - 2.04 Propast věků

Mám teď trochu sentimentální období, což z nějakého důvodu vede k vracení se ke starým seriálovým hitům, na kterých jsem vyrostla. Jako první jsem si vzpomněla na Strážce duší, který mě zajímal dvakrát tak, protože mi došlo, že moc podobných projektů v české produkci už nevzniklo. (Navíc si pamatuju, že to byl jeden z mála českých seriálů, který škádlil mého vnitřního shippera.) Sjela jsem to během týdne a byť jsem se bavila víc, než jsem čekala, bylo to zároveň horší, než jsem si pamatovala.

Jak jsem naznačila hned v úvodu, Viktora Armína (Lukáš Vaculík) a Katku Nelserovou (Zuzana Norisová) jsem ve svých čtrnácti oddaně shippovala a doteď si pamatuju, jak jsem čekala na druhou řadu a doufala, že se třeba dají dohromady. Když jsem se na seriál teď dívala dospělýma očima, zjistila jsem, že ti dva neměli vůbec žádnou chemii, a že mladičká Katka by s vesnickým kolem Armínem rozhodně terno neudělala. Ty intimní momenty, co měli, nešly z postav, ze scénáristické „nutnosti“ (a ten první byl navíc obšlehnutý z The X Files) a celkově to byl jeden z mála párů, kde byla až škoda, že tam tu romantickou rovinu tlačili.

Co se týče Katky, byla jsem až zaskočená z toho, jak odfláklá ta postava byla. Většinu seriálu byly prakticky jediné její charakteristiky „mladá“ a „krásná“ (a obojí Zuzana Norisová nepochybně byla, v tom problém není, naopak Zuzana Norisová byla to jediné, co bylo na té postavě dobře) a bylo mi až úzko z toho, jak na ni neustále doráželi všichni chlapi kolem (a jak to bylo z její strany samozřejmě neustále vítané, typická mužská fantazie). Kromě toho prakticky nebyla nic jiného než Armínův „sidekick“ - na začátku sice přichází na praxi s restaurátory, ale odtud dál se o jejím studiu nebo povolání mluví jen mimochodem a velmi neurčitě.

Co se týče Armína, to byl typický český hlavní mužský hrdina a prakticky jediné, co jsem tak úplně nečekala, bylo to neustálé hlasité oznamování, jak je Armín neodolatelný a jak mu všude, kam přijde, padají k nohám ženy. Lukáš Vaculík rozhodně nebyl neatraktivní chlap, ale srdce se mi z něj nikdy nezastavilo - ani tehdy, ani teď - a obecně to trochu působilo, jako když se průměrný heterosexuální nadsamec chlubí všemi svými údajnými úlovky. Zkrátka a dobře, bylo mi za ně chvílemi trochu trapně.

Třetí „hlavní“ (realisticky všechny jeho scény nehodily ani jednu epizodu) postavou byl titulní strážce duší (David Suchařípa) na kterém byl nejvýraznější jeho kostým, to byla skutečně koženková esence nultých let. Jeho zjevování v zrcadlech, zpětných zrcátkách a odrazech obrazovek bylo působivé, ale jeho zasahování do děje v posledních epizodách bylo už trochu křečovitější a (třeba v Syndromu ozvěny) lehce úsměvné. Co se týče ostatních postav, které nebyly striktně epizodní, užila jsem si kapitána Valdeka (Jiří Dvořák) - hlavně v těch posledních epizodách, kde nejel po Katce - a doktorku Bakovou (Jana Hubinská), ta tam za mě mohla být mnohem víc.

Tajemství templu byl podle mě velmi povedený pilot - hezky ukázali, co může divák od seriálu čekat, a dobré dvě třetiny to pak i drželi; Maska smrti byla epizoda, která ve mně zůstala celé ty roky - ne dějem, ale díky Tezcatlipocově masce a postavě doktorky Dity Bergerové (Zdenka Procházková), která se mi hrozně líbila i teď; a Démon noci jsem si teď musela proskákat, abych si vzpomněla, o čem to bylo, protože i po pár týdnech jsem si pamatovala jenom ten křečovitý milostný trojúhelník na Valdekově chatě.

Hrobka času měla nahého Adriana Jastrabana (Samuel Warner), na což si stěžovat nemůžu, ale zápletku mi vůbec neprodali a ta angličtina byla povětšinou vyloženě znepokojivá; Pozdní návrat byla druhá epizoda, která ve mně zůstala celé ty roky, ale hlavně protože byla (a stále je) podle mě nejhorší z celého seriálu (a to ani nemluvím o těch speciálních efektech); a Madonin dar byla detektivka hodná pozdějších CSI s Markem Vašutem (Traxler) jako překvapivě přesvědčivým muklem.

Brána andělů měla plus za to blízké navázání na pražskou historii, jinak mě moc nebavila; Jeskyně běsů měla Jana Novotného (poručík Hřímal), na kterém jsem vyrostla v záznamu představení Sluha dvou pánů, takže ho vždycky ráda vidím, ale jinak na mě ti Pygmejové působili asi stejně jako ufouni v Pozdním návratu. Poslední princezna byla další z epizod, kterou jsem si ale vůbec nepamatovala, čemuž se vlastně ani nedivím, protože Armínovo inteligentní chování bych znovu ráda úplně vytěsnila, nicméně finální záběry byly hezky atmosférické a jako konec řady fungovaly výborně.

Bratrstvo ohně mělo otřesně „vtipný“ začátek, na kterém nevím, co je smutnější - jestli Armínova tristní životospráva nebo fakt, že si Katka dělá srandu z něčeho, co by bylo prakticky sexuální napadení - ale zbytek nestál za zmínku; Syndrom ozvěny měl fajn zápletku a Miluši Šplechtovou (Ditrichová) - stejný příběh jako s Janem Novotným - ale jak jsem psala výš, nebyla jsem moc nadšená z toho míň abstraktního zásahu od strážce duší; Neviditelný zabiják měl Václava Neužila (Cihlík) ve výborné epizodce a případ jak vystřižený z policejního procedurálu, ale atmosférou to úplně nebyl Strážce duší; a Propast věků mě celkem zklamala, hlavní zápletka byla celkem fajn, ale jako zakončení seriálu se mi to vůbec nelíbilo. Katka byla sice v těch posledních čtyřech dílech mnohem aktivnější postavou, ale stejně mě úplně nepřesvědčili o tom, že tohle rozhodnutí pro ni dávalo smysl, a ačkoliv chápu, o co jim šlo, úplně se jim to nepovedlo.

Všechno, co jsem napsala hned v úvodu, rozhodně stále platí. Strážce duší je v českém prostředí seriálová rarita a má své půvaby (do kterých já rozhodně započítávám i ty speciální efekty a WordArt v úvodu každé epizody) i po skoro dvaceti letech, i když pro mě to nejsou úplně ty, které mě uhranuly tehdy. Dnešníma očima mi seriál přijde nejsilnější tam, kde vezme historický fakt a opřede ho nadpřirozenem, jehož efekt přetrvá i v těch epizodách, kde se pro většinu událostí najde „normální“ vysvětlení, a je škoda, že se do tohoto aspektu opírali tak málo. Na druhou stranu je to produkt své doby a jako takový na mě tehdy fungoval tolik, že jsem se k němu chtěla vrátit, takže je veškerou mou kritiku nutné brát s rezervou.

S jistotou ale můžu říct jediné: Strážce duší není nadčasová záležitost a bez notné dávky nostalgie dneska už úplně neobstojí.

Terapie: 3. série

| 1. série | 2. série | 3. série |
_______


3.01 Pondělí 14:00, Lucia - 3.02 Úterý 11:00, Šimon - 3.03 Středa 17:00, Jarda - 3.04 Čtvrtek 16:00, Hedvika a Zuzana - 3.05 Pondělí 11:00, Lucia - 3.06 Úterý 11:00, Šimon - 3.07 Středa 17:00, Jarda - 3.08 Čtvrtek 16:00, Hedvika a Zuzana - 3.09 Pondělí 11:00, Lucia - 3.10 Úterý 11:00, Šimon - 3.11 Středa 15:00, Jarda - 3.12 Čtvrtek 16:00, Hedvika a Zuzana - 3.13 Pondělí 15:00, Lucia - 3.14 Úterý 11:00, Šimon - 3.15 Středa 17:00, Jarda - 3.16 Čtvrtek 16:00, Hedvika a Zuzana - 3.17 Pondělí 17:00, Lucia - 3.18 Úterý 11:00, Šimon - 3.19 Středa 20:00, Jarda - 3.20 Čtvrtek 18:00, Hedvika a Zuzana - 3.21 Pondělí 11:00, Lucia - 3.22 Úterý 19:00, Šimon - 3.23 Středa 16:00, Jarda - 3.24 Čtvrtek 18:00, Hedvika a Zuzana - 3.25 Pondělí 15:00, Lucia - 3.26 Úterý 22:00, Šimon - 3.27 Středa 14:00, Jarda - 3.28 Čtvrtek 18:00, Hedvika a Zuzana - 3.29 Pondělí 13:00, Lucia - 3.30 Úterý 11:00, Šimon - 3.31 Středa 18:00, Jarda - 3.32 Čtvrtek 16:00, Hedvika a Zuzana - 3.33 Pondělí 11:00, Lucia - 3.34 Úterý 11:00, Šimon - 3.35 Středa 16:00, Jarda - 3.36 Čtvrtek 12:00, Hedvika a Zuzana

zdroj: csfd.cz

Na poslední sérii Terapie jsem byla zvědavá - za prvé mě zajímalo, jak se Marek (Karel Roden) odpíchne od událostí druhé řady, a za druhé to HBO marketuje jako poslední řadu, což jsem pochopila ve smyslu závěrečné, byť po finále by se o tom dalo polemizovat. Přišlo mi to vlastně docela otevřené, ale od scénáře se vlastně dalo těžko očekávat, že to skutečně uzavře. Jak řekl klasik, život nedává narativní smysl a Terapie se od začátku snažila působit realisticky.

Přiznám se, že mě tuto sezónu z pacientů nejvíc bavila Lucia (Zdena Studenková). Její terapii provázela polemika o soukromí a bulváru, o provázanosti kariéry a života a o velmi tenké hranici mezi dobrým PR a lží. Zdena Studenková předvedla neskutečný výkon, díky ní jsem si stejně jako Marek nebyla jistá, kdy mluví pravdu a kdy hraje tu Luciu, jakou ukazuje fanouškům. Epizoda s Tomášem (Jiří Štrébl) byla pořádně studená sprcha, prostě v této linii jsem neviděla chybu.

(A přiznám se, že jsem hodně uvažovala nad tím, jaký osobní názor na danou problematiku má slavně mediálně prchavý Karel Roden či Zdena Studenková - pojďme si na rovinu říct, že ke stárnoucím ženám jsou bulváry nechutně a zbytečně kruté.)

Pak musím rozhodně vypíchnout Šimona (Vojtěch Dyk) a Alžbětu (Marie Doležalová). Vojtěch Dyk dostal kus, který je v údajně tolerantních českých končinách stále ještě tabu a je extrémní problém podat to citlivě, s respektem a nedělat z toho pointu uhozeného vtipu (jak nedávno demonstroval MOST!). Dost mě dostalo, jak to podal, hlavně na posledním sezení, za mě krásná práce. Marii Doležalové ty dospělé role a dospělé zápletky hrozně sluší, a byť jsem měla tendence stranit Šimonovi, Alžbětu podala tak, že jsem ji dokázala plně pochopit a cítit s ní.

Jarda (Marek Taclík) byl zápletka, kterou jsem nečekala, a ještě míň jsem čekala to propojení s první řadou, to byla docela facka. Marek Taclík byl super, Barbora Milotová (Vlaďka) působila křečovitě a nepřesvědčivě, evidentně se soustředí spíš na divadlo. Přiznám se, že mi to trochu kazilo celkový dojem z této linie.

Zuzanu (Jenovéfa Boková) a Hedviku (Ivana Chýlková) si z pacientů nechávám na konec, to jsem fakt nečekala. Zuzana sama o sobě nijak zvlášť nevynikala (byť Jenovéfa Boková hrála skvěle), ale Hedvika byla fakt dílo. Ivana Chýlková si tu roli zjevně užívala, krásně měnila tváře a chvílemi mě až děsila. Tím koncem mě docela odrovnali, to byla pecka.

Co se týče Markova osobního života, čekala jsem, že se v tom bude zase plácat, nakonec celý seriál je o té příslovečné kovářově kobyle. I tak jsem ale při poslední řadě naivně doufala, že konečně něco pochopí, což se nestalo a asi už nestane. Citelně mi chyběla Dita (Kamila Magálová), protože ať se Marek vzpíral sebevíc, vždycky k němu nějak pronikla a teď by se mu její vhled hodil. Místo toho jsme dostali zpátky Táňu (Tereza Brodská), kterou jsem znovu vidět nepotřebovala.

Tatiana Vilhelmová (Míša) se mi překvapivě líbila a Míša mi byla sympatická, byť mi jí většinu času bylo líto, protože ty zamilované a pak bezradné pohledy, které vrhala po Markovi, jasně napovídaly, jak to dopadne. Celkově se mi na ten jejich vztah nedívalo dobře, absolutně chyběla jakákoliv chemie (nevím, jestli záměrně nebo nevyšel casting), ale nebylo to na škodu, vlastně to k té atmosféře dost sedělo. Potěšil mě ale Jan (Jan Cina), líbí se mi jeho vztah s Markem, a cameo Alice (Klára Melíšková).

Celkově mi třetí řada přišla dobrá, byť bych se asi i obešla bez té Markovy osobní linie, která byla dost předvídatelná. Celkově je ale Terapie i ve svých slabších místech vysoko nad průměrem, takže jsem fakt ráda, že jsem to nasledovala a zvlášť díky tomu konci mě hodně mrzelo, že už víc nebude.

Terapie: 2. série

| 1. série | 2. série | 3. série |
_______

„Jediný, s čím člověk může počítat, je změna.“


2.01 Pondělí 9:00, Táňa - 2.02 Úterý 16:00, Neumannovi - 2.03 Středa 12:00, Viola - 2.04 Čtvrtek 17:00, Charvát - 2.05 Pátek 19:00, Dita - 2.06 Pondělí 9:00, Táňa - 2.07 Úterý 16:00, Neumannovi - 2.08 Středa 12:00, Viola - 2.09 Čtvrtek 17:00, Charvát - 2.10 Pátek 19:00, Dita - 2.11 Pondělí 9:00, Táňa - 2.12 Úterý 16:00, Neumannovi - 2.13 Středa 7:30, Viola - 2.14 Čtvrtek 17:00, Charvát - 2.15 Pátek 19:00, Dita - 2.16 Pondělí 9:00, Táňa - 2.17 Úterý 16:00, Neumannovi - 2.18 Středa 12:00, Viola - 2.19 Čtvrtek 17:00, Charvát - 2.20 Pátek 19:00, Dita - 2.21 Pondělí 9:00, Táňa - 2.22 Úterý 16:00, Neumannovi - 2.23 Středa 12:00, Viola - 2.24 Čtvrtek 15:00, Charvát - 2.25 Pátek 19:00, Dita - 2.26 Pondělí 9:00, Táňa - 2.27 Úterý 14:00, Neumannovi - 2.28 Středa 12:00, Viola - 2.29 Čtvrtek 17:00, Charvát - 2.30 Pátek 19:00, Dita - 2.31 Pondělí 9:00, Táňa - 2.32 Úterý 16:00, Neumannovi - 2.33 Středa 12:00, Viola - 2.34 Čtvrtek 17:00, Charvát - 2.35 Pátek 19:00, Dita

zdroj: imdb.com

Doufala jsem, že druhá řada nebude být nějak zásadní časový posun, který by příhodně uklidil bordel po první a najel do něčeho nového, a naštěstí mě nezklamali. Marek Pošta (Karel Roden) se na začátku nacházel v úplně stejné krizi, v jaké jsme ho opustili, a jeho život poměrně rychle nabral ještě horší obrátky.

Velkou část děje zabíraly důsledky Igorovy (Lukáš Hejlík) smrti a ofenziva jeho otce (Jiří Štěpnička). Díky tomu to bylo od začátku vyhrocenější než první řada a Karel Roden tu nervózní intenzitu krásně přenášel na diváka. Nejvíc mě v tomto kontextu dostala konfrontace v baru a Markův rozhovor s Igorovou manželkou (Petra Špalková), oboje výborně napsané a zahrané.

Z klientů mi přišla nejzajímavější Viola (Tereza Voříšková), protože Tereza Voříšková si podle mě fakt umí vybrat role a slušně se vyhýbá škatulkování, takže dělá materiál, který ji baví, a je to vidět. Viola působila nádherně upřímně a krásně na tom ukázali dvě věci: zaprvé, celý život traumat nevyléčí pár týdnů terapie, a zadruhé, terapie je ku*va náročná sama o sobě, takže pro člověka, který u toho podstupuje chemo... Plus jsem v této linii milovala, že nechali Marka konfrontovat etiku terapeuta s lidským svědomím a mluvit o tom, to byl super konflikt.

Powerplay tuto sezónu obstaral Charvát (Jiří Ornest), který mě popravdě nijak zvlášť nebral, dokud do hry nevstoupila jeho dcera Katka (Pavla Beretová), pak to začalo být dost temný. Jejich závěrečné sezení mě upřímně znechutilo. Dokud byl Charvát jenom jeden z těch převratových milionářů, nijak se mnou nemával, ale ve chvíli, kdy zmanipuloval vlastní dceru a hájil se tím, že když ona na tu manipulaci přistoupila, je on z obliga, bylo mi z něj fakt na blití. Nicméně dobře napsaná a zahraná postava, plus fakt dobrá dějová gradace.

Táňa (Tereza Brodská) mi brutálně lezla na nervy a dost nepříjemně mě překvapilo, že ji Marek za daných okolností nabral jako klientku, nicméně Dita (Kamila Magálová) mi to pak uspokojivě vysvětlila. Každopádně tuhle linii jsem si nijak zvlášť nedávala. A nedávala jsem si ani Neumannovy - jak Teodor (David Švehlík), tak Nina (Kateřina Winterová) chodili na terapii jenom protože chtěli rozhodčího a ani jeden nebyl ochotný skutečně upřednostnit blaho Viktora (Zdeněk Bařinka) před svým vlastním. Nedobře se na to dívalo a nedivím se Markovi, že mu haprovala profesionalita, ta jeho bezmoc byla nádherně zahraná.

Potěšila Zuzana Bydžovská (Lenka), je to podle mě jedna z nejmíň nápadných, ale nejtalentovanějších českých hereček, a líbilo se mi, jak ten vztah mezi Lenkou a Markem zvládli. Vystavěli paralelu mezi touto situací a situací s Markem, Igorem a Sandrou (Tatiana Pauhofová) v první řadě, která krásně ukázala, jak brutálně Marek tu situaci nezvládl. S Ditou mě jako vždycky potěšili, Kamila Magálová si ten prostor zaslouží a tříská z něj maximum.

Druhá řada měla nesmírné plus v tom, že o Sandře se jenom mluvilo a že z Markova života zjevně úplně vymizela. Bohužel z něj taky docela vymizela Alice (Klára Melíšková) - 3x Klára Melíšková byla lepší než žádná Klára Melíšková, ale mohlo jí být víc. Honza (Jan Cina) a Klára (Berenika Kohoutová) taky relativně vymizeli, což mi pro změnu nevadí vůbec.

Potěšili Matěj Hádek (Bobo) a Stanislav Majer (Pavel), byť oba v minirolích. Celkově mi druhá řada přišla rozhodně intenzivnější a temnější než první, byť tam bylo míň akce - jako by se v první řadě jen přidávaly přísady a v druhé se to všechno fermentovalo. Příběhy Markových pacientů mi ale přišly slabší a trochu upozaděné Markovými problémy, což byla škoda.

Jsem hodně zvědavá na poslední řadu.

Terapie: 1. série

| 1. série | 2. série | 3. série |
_______

„To, že je něco pravda, ještě neznamená, že to lidem neubližuje.“


1.01 Sandra, pondělí 9.00 - 1.02 Igor, úterý 10.00 - 1.03 Linda, středa 16.00 - 1.04 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.05 Dita, pátek 19.00 - 1.06 Sandra, pondělí 9.00 - 1.07 Igor, úterý 10.00 - 1.08 Linda, středa 16.00 - 1.09 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.10 Dita, pátek 19.00 - 1.11 Sandra, pondělí 9.00 - 1.12 Igor, úterý 10.00 - 1.13 Linda, středa 16.00 - 1.14 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.15 Dita, pátek 19.00 - 1.16 Sandra, pondělí 9.00 - 1.17 Igor, úterý 10.00 - 1.18 Linda, středa 16.00 - 1.19 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.20 Dita, pátek 19.00 - 1.21 Sandra, pondělí 9.00 - 1.22 Igor, úterý 10.00 - 1.23 Linda, středa 16.00 - 1.24 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.25 Dita, pátek 19.00 - 1.26 Sandra, pondělí 9.00 - 1.27 Igor, úterý 10.00 - 1.28 Linda, středa 16.00 - 1.29 Jana, čtvrtek 17.00 - 1.30 Dita, pátek 19.00 - 1.31 pondělí 13.00 - 1.32 Igor, úterý 10.00 - 1.33 Linda, středa 16.00 - 1.34 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.35 Dita, pátek 19.00 - 1.36 Sandra, pondělí 9.00 - 1.37 Igor, úterý 16.00 - 1.38 Linda, středa 16.00 - 1.39 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.40 Dita, pátek 19.00 - 1.41 Linda, pondělí 16.00 - 1.42 úterý - 1.43 Jana a Michal, čtvrtek 17.00 - 1.44 čtvrtek, 22.00 - 1.45 Dita, pátek

zdroj: imdb.com

Na Terapii jsem se chystala už roky, ale vzhledem k faktu, jak blbě se pirátila, z toho vždycky sešlo. Trochu mě odrazoval i počet epizod, byť když si to člověk přepočítá na stopáž, že to typická přednetflixovská série. Když jsem ale letos po Praze začala vídat plakáty na třetí řadu, už mi to opravdu nedalo a jelikož jsem zrovna zaskórovala tříměsíční trial HBO GO, konečně jsem do toho šla.

Přiznám se, že mě to úplně strhlo. Hodně tomu přispívá i ten vyčůraný způsob, jakým je to natočené - jakmile se vám jedna zápletka dostane pod kůži, musíte sjet čtyři další epizody, abyste se k ní dostali znovu a viděli, jak se to pohnulo. Něco spolu navzájem souvisí, něco ne, ale všechno je to krásně propojené postavou Marka Pošty (Karel Roden), jak když na šňůrku navlečete korálky.

Z pacientů jsem osobně měla nejradši Lindu (Michaela Tomešová), což jsem popravdě absolutně nečekala, že se stane. Puberťáci mě jako postavy většinou moc neberou, ale ve chvíli, kdy z ní Marek konečně vytáhne okolností její nehody a ona se pak v jeho kanceláři předávkuje, mě absolutně měli, podle mě je to jedna z nejsilnějších epizod celé série. Celá ta linie byla tak nějak čistá a dokonce končila krásně nadějně, milovala jsem to.

Na druhou příčku se překvapivě vyšplhal Igor (Lukáš Hejlík), absolutně jsem nečekala ten vývoj situace a byť mi to, přiznám se, zlomilo srdce, je paradoxní, že zrovna takto rozdílný člověk je s Markem svázaný na věky. Epizoda s Igorovým otcem (Jiří Štěpnička) to korunovala, byla mimořádně silná.

S Michalem (Martin Hofmann) a Janou (Anna Geislerová) jsem měla trochu problém, protože jsem Janu nemohla vystát. Zatímco Michal předváděl bravado, nakonec ho odstrčil a začal na sobě pracovat, Jana dostala několikrát radu, co má dělat, ale nebyla na sobě ochotná pracovat a jenom kolem sebe kopala, nakonec se snad vykreslila i jako oběť, bylo mi líto jak Michala, tak toho jejich syna.

Největší problém jsem měla se Sandrou (Tatiana Pauhofová). Přišlo mi trochu líné udělat hlavní konflikt v tom, že se terapeut zamiluje do konvenčně krásné a sexuálně dráždivé pacientky, co má navíc jen dvě polohy - raněná srna a protřelá svůdnice - které vypočítavě alternuje podle toho, co na Marka zrovna zabírá. Hodně se mi zprotivila především před Igorovým pohřbem, kde bylo krásně vidět, jak vším, co dělá, Markovi jenom háže udičku a stahuje se, když to nevychází; jak upřímně očekává, že se všechno bude točit jenom kolem ní s nulovou empatií k Markově situaci, a to dokonce i v den, kdy se pohřbívá člověk, kterého jen využila k sexuální historce.

Je mi jasné, že tam byly momenty, kdy se ji snažili psát upřímně a měla být autentická, ale já jsem jim prostě nevěřila. Přiznávám, že z části můžu být trochu předpojatá - Tatianu Pauhofovou jsem s výjimkou Hořícího keře v jiné roli než takové, jakou hraje tady, nikdy ani neviděla a nemám o jejích hereckých schopnostech valné mínění. Mimoto jsem dost zajedlá toho, že tyto typy žen většinou hraje buď ona nebo její krajanka Vica Kerekes, což už je dost nuda. Na druhou stranu jak píšu výš, scénář dával prostor to udělat plastičtější, nicméně ta postava z toho pořád vyšla ploše a účelně a donutili mě akorát přát si, aby se na ni Marek vykašlal.

Asi nejvíc jsem si ale užívala scény, kdy byl na terapii Marek buď sám nebo se svou ženou Alicí (Klára Melíšková). Zaprvé protože byl úžasně na zabití - a vzhledem k tomu, že bych byla schopná dvě hodiny v kuse nadšeně poslouchat, jak čte Karel Roden telefonní seznam, je pro mě jako pro diváka každý moment, kdy ztvární někoho, za koho je mi trapně a nechci se s ním asociovat, nádherný zážitek z dobře odvedené herecké práce - a zadruhé se mi hrozně líbila postava Dity (Kamila Magálová), která byla jediná, kdo byl schopný ustát duely s Markem i v jeho nejhorším rozpoložení a přesto ta postava nebyla jenom o Markovi, prostě 1*.

(Obecně párové terapie byly perfektní, ať už byl Marek terapeut nebo pacient. Ty výrazy v jeho nebo Ditině tváři pokaždé, když kolem letěl nějaký emocionální šrapnel, byly k nezaplacení.)

U Markovy rodiny se plně projevila moje averze k puberťákům, Klára (Berenika Kohoutová) mi prostě nešla pod nos. Trochu mi přijde, že čeští filmaři mají jednu utkvělou představu toho, jak vypadá problematický teenager, a tu opakují pořád dokolečka, plus Berenika Kohoutová mi ve většině svých rolí přijde afektovaná. Jan (Jan Cina) tam byl příliš málo na to, aby abych na něj měla názor, spíš působil jako dějový katalyzátor než jako vlastní postava. Klára Melíšková byla jako vždycky úžasná a Alice mě z většiny bavila, i jsem jí rozuměla, začala mě rozčilovat až ke konci.

Docela mě překvapilo, že to končilo na tak depresivní notě. S výjimkou Lindy se všechno tak nějak otočilo k horšímu a vzhledem k tomu, že druhá řada přišla až o dva roky později, je to pro diváka docela sada. Realisticky se ale nedalo čekat, že to vůbec může končit kladně, nebyl na to prostě čas. Jsem docela zvědavá na druhou řadu, bylo by pro mě zajímavé vidět, jak se Marek zvedá ze dna a doufám, že to úplně nepřeskočí časovým posunem.

Celkově jsem z toho zatím nadšená. Dobrý scénář, zajímavé pojetí, až na výjimky skvělé obsazení a to všechno ve funkčním minimalistickém kabátku. Za mě super.

Labyrint: III. řada

| I. řada | II. řada | III. řada |
_______


3.01 Díl první - 3.02 Díl druhý - 3.03 Díl třetí - 3.04 Díl čtvrtý - 3.05 Díl pátý - 3.06 Díl šestý - 3.07 Díl sedmý

zdroj: csfd.cz

Byť už jsem do třetí řady byla připravená na to, jak tento seriál funguje - že na začátku vždycky naservíruje spoustu postav a dílčích zápletek, které se jeví zbytečně, ale v poslední epizodě vysvětlí, jak to spolu všechno souviselo a nezbývá než smeknout klobouk nad tím, jak promyšlené to je - stejně se to pro mě ze začátku trochu táhlo až prakticky tak do pátého dílu. Závěr už pěkně odsýpal a poslední díl byla pecička. Když se na to ale podívám tak, že spousta zahraničních seriálů funguje tímto způsobem, bude asi můj problém především v tom, že mě nezajímají hlavní postavy, které to mají držet, než to začne zapadat do sebe.

Remeš (Jiří Langmajer) mě nebaví, protože mě nebaví Jiří Langmajer a jelikož Remeš nemá nic navíc, než Langmajerovy obvyklé role, je těžké se něčeho chytit. Ester Fuchsová (Lenka Vlasáková) byla rozhodně lepší sekundant než její předchůdkyně, nicméně Tamaru (Zuzana Kanóczová) rozhodně nedohnala. To ale podle mě nebyl problém Lenky Vlasákové, ale faktu, že Ester byla psaná vyloženě jako sekundant bez jakýchkoliv vlastností a povahových rysů, které by z ní dělaly vlastní postavu. Měla jsem pocit, že kdyby tam nebyla, nebyl by absolutně rozdíl v tom, jak by děj vypadal.

Oliva (Miroslav Donutil) mě baví, je vidět, že si to Miroslav Donutil užívá a člověk si to užívá s ním. Přišlo mi ale, že tu jeho zápletku nijak nedořešili, což byla škoda. Viktor Kostka (Petr Stach) a Bára Vajštajnová (Denisa Nesvačilová) přišli jako jedno balení a víceméně se chovali jako dva v jednom. Petr Stach nehrál žádnou novinku, takto ho znám a mám ráda, ale fusky mi neustřelil - z divadla vím, že umí víc. Co se týče Vajštajnové, mohly být s Fuchsovou klidně jedna postava, která by aspoň měla co dělat.

U Marka Doležala (Pavel Řezníček) jsem se vždycky musela na chvilku zamyslet, co tam vlastně dělá a kdo to je, takto zbytečný mi přišel, byť Pavel Řezníček je vlastně herecky fajn. Žížala Michal Dalecký (David) si podle mě odsloužil dost na to, aby mu dali víc prostoru, klidně mohl dělat to, co Doležal - postavy nemusí mít jenom jeden účel a umět jen jednu věc.

Zápletka byla jako vždycky na jedničku. Přiznám se, že jsem tak nějak tušila, že Jonášova (David Švehlík) úloha byla větší, než to na začátku vypadalo, a nevěřila jsem jim ani na minutu, že z něj udělají oběť. David Švehlík už touto dobou přece jenom nehraje žádné čurdy, takže rozuzlením jsem v tomto ohledu překvapená nebyla. Byla jsem ale překvapená jeho spojením s Mertlem (Ondřej Kavan) i tím, jak Mertl nakonec dopadl, to bylo fakt hodně drsné. Myslím, že už u první řady jsem psala, jak ráda mám, když se za zdánlivě velkolepou zápletkou schovává přízemní lidský motiv, což tady opět zafungovalo výborně.

Zkrátka a dobře, Labyrint podle mě potřebuje trochu trpělivosti, ale dodívat se do konce i tentokrát stálo za to. Jsem zvědavá, jestli bude čtvrtá řada.

Labyrint: II. řada

| I. řada | II. řada | III. řada |
_______


2.01 Díl první - 2.02 Díl druhý - 2.03 Díl třetí - 2.04 Díl čtvrtý - 2.05 Díl pátý - 2.06 Díl šestý - 2.07 Díl sedmý

zdroj: csfd.cz

První řada seriálu Labyrint mě dva roky zpátky hodně příjemně překvapila, takže když jsem zjistila, že běží druhá, nadšeně jsem se do ní pustila. Celkem záhy nadšení opadlo a druhý až šestý díl jsem sjela najednou. S každou epizodou jsem byla zmatenější, co se tam vlastně děje, a začínala jsem být trochu nervózní z toho, že nejasnosti přibývaly, ale vůbec nic se nepropojovalo. Zpětně jsem měla pocit, že první řada začala dávat smysl mnohem dřív, ale můžu si to pamatovat špatně.

Jiří Langmajer (Michal Remeš) se vrátil a stále mi není sympatický, ale nějak jsem si na něj zvykla. Richard Franěk (Jan Hájek) mi byl od začátku protivný, stejně tak Martina Tesařová (Tatiana Vilhelmová). Hrozně mi ze začátku přišlo, že se snažili nahradit Dana (Stanislav Majer) s Tamarou (Zuzana Kanóczová), ale minimálně s Fraňkem to nakonec vylepšili. Sice jsem ho nesnesla ani tak, ale aspoň se nesnažili o reset. O Martině nevím, co si myslet - zvlášť sympatická mi nebyla, Tatianě Vilhelmové tyhle drsňačky moc nežeru, ale na konci ukázala, že aspoň není blbá, takže to bylo fajn.

Miroslav Donutil (Petr Oliva) si užívá především to klení, Zuzana Kainarová (Irena) a Michal Dalecký (David) mě popravdě nijak zvlášť nezajímali. Jiří Dvořák (Karel Kříž) je vždycky potěšením a nehorázně mu to seklo, Pavlovi Křížovi (advokát Kobza) tyhle uhlazené typy jdou a Viktor Preiss šel ten záporák skvěle. Martin Myšička potěší vždycky.

Co se týče příběhu, jakmile se v sedmém díle všechno uzavřelo, musím říct, že vymyšlené to bylo skvěle. V české seriálové realitě to nejspíš působilo trochu nejapně s těmi kápěmi, ale ten samotný nápad s posledním Přemyslovcem byl vlastně super. Jenom je hrozná škoda, že do té šesté epizody to jenom mátlo a nic takového neslibovalo, chtělo by to možná trochu líp nadávkovat, aby to finále nebylo takový šok. Například Křížova zápletka zabírala hrozně moc místa, ale pak víceméně vyšuměla. Ale jak jsem psala, nápad to byl skvělý a perfektně to celé uzavřeli, takže zápletka mi přišla dobrá.

Docela bych si přála, aby se Labyrint vrátil potřetí - zajímalo by mě, s jakou zápletkou by se Strach vytasil do třetice všeho dobrého.

Rapl: I. řada

1.01 Nástřel - 1.02 Křížová cesta - 1.03 Smrt na lovu - 1.04 Bludný kořen - 1.05 Zatmění - 1.06 Oheň - 1.07 Krvavý revír - 1.08 Agent - 1.09 Amok - 1.10 Black Jack - 1.11 Tichá voda - 1.12 Zdař Bůh! - 1.13 Zimmer frei

Víceméně díky existenci Rapla jsem se podívala na Cirkus Bukowsky a je potřeba říct dopředu dvě věci: za prvé, není nutné vidět Cirkus Bukowsky, Rapl jeho existenci nebere vůbec na vědomí, a za druhé, minimálně na první řadu Cirkusu Bukowsky Rapl vůbec nemá. Mateřská série působila tak nějak normálně, spin-off šla hodně na sílu s tou temnotou a když nebylo nic normálního, co by Kuneše (Hynek Čermák) vyvážilo, a víceméně všechny postavy mu byly povahově dost podobné, nebylo to ono.

Kromě toho se přiznám, že za svou kariéru sledování prakticky čehokoliv - zvlášť pokud to je policejní procedurál - mě vždycky zklame, když u tohoto typu seriálu ta celková, propojující dějová linie (mytologie, pokud chceme machrovat) mizí a pak se zase objevuje v takových intervalech, že na ni člověk zapomíná a pak se těžko chytá. Posledních pár epizod jsem úplně zapomněla, proč Kuneš do Krušných hor vlastně přijel - rodinná záležitost se vyřešila tak nějak deus ex machina a vražda policistky víceméně vyšuměla (nebo aspoň já jsem nebyla schopná pochytit rozuzlení), takže prakticky nejtvrdší fakta jsem dostala z rekapitulace na konci. Přišlo mi, že spoustu zápletek nakousli, namlsali (dcera nacházející peníze po křivém příteli své matky, lichvář...) a nakonec vezmou tu nejjasnější (náčelníkův bratr zločincem) a odhalí ji jako tu největší bombu. Případy mě většinou nebavily, ale to je tím, že mě celkově žánr procedurálů začíná přecházet a víc mě baví ty ostatní zápletky, které prostě trochu kulhaly. Takže těžko soudit, jak si vedly případy týdne, a nebudu se o to ani pokoušet, nebylo by to úplně fér.

Hynka Čermáka a jeho herecký styl už jsem tu komentovala. Neřekla bych, že jsem se do toho dostala, spíš jsem si na to zvykla, ale ta postava funguje, takže proč ne. Jak říkám, tady tak nevynikla, ale i tak bavila. Rohan (Alexej Pyško) se mi líbil, přišel mi normální a uvěřitelný. Lupínek (Lukáš Příkazký) mi na začátku vypadal jen jako side-kick, ale nakonec hodně dobře vyrostl. Slepičková (Lucie Žáčková) moc prostoru neměla, ale i přesto to byla jedna z těch líp napsaných ženských postav. Její image se mi ale nelíbila. Gregor (Jan Dolanský) byl jenom plot device a jeho role mi nedocházela až do toho zmiňovaného shrnutí na konci. Rohan bratr (Miroslav Etzler) nebavil, byl průhledný a schematický, ale nemyslím si, že to byla chyba herce. Spíš to bylo o tom, že kdyby se z něj nevyklubal křivák, tak proč by tam vůbec byl?

Jitka Ježková (Vanesa) chytla zajímavou postavu, ale bohužel byla stejně jako Gregor jenom plot device a možná jsem nesledovala pozorně, ale úplně mi uniklo, co se s ní nakonec stalo. Stanislav Majer (Šoupal) je můj favorit, ale tak nějak neměl čas to moc rozehrát. Každopádně jsem nevěděla, že tam hraje, takže jsem byla příjemně potěšená. Kristýna Frejová (Marta) nakonec chytla dost zajímavou roli. Napřed se mi její Marta nelíbila, ale docela se posunula. Role Lukáše Vaculíka (GIBS) taky potěšila; přestože inspekce bývá většinou ukazována v negativním světle, tak tady byli docela objektivní a vyšlo jim to. Celkově musím říct, že postavy nebyly povětšinou psané vůbec špatně a navíc se i vyvíjely. V tomto musím Rapla pochválit.

Celkově to nebylo úplně nejhorší - pořád mě to bavilo víc než Mordparta - ale ČT už natočila i lepší seriály. (Ale úvodní písnička - hlavně ta česká verze - je super.)

Mordparta: Sezóna I

1.01 Nevěsta - 1.2 Samota - 1.03 Převýchova - 1.04 Láska - 1.05 Nevěra - 1.06 Nadvláda - 1.07 Oběť - 1.08 Kořist

zdroj: imdb.com

Přiznám se, že Mordparta mě už na začátku zklamala. Přišlo mi, že ten seriál hrozně moc chce být Případy 1. oddělení (o kterých se už rok chystám něco napsat, ale pořád zapomínám), ale nemá jejich střízlivost a uvěřitelnost. A to se rozhodně nezměnilo k lepšímu, když jsem po nějaké době zkoušela další díl. Nakonec jsem se dodívala, protože mě začala bavit Naďa (Markéta Plánková), ale je to dost málo. Naprostá většina epizod byla zapomenutelná a když už si nějaký pamatuji, tak protože mi něčím neseděl. To by mě ale tak nerozhořčilo - nakonec viděla jsem všech osm dílů.

Vytočil mě způsob, jak to Prima marketovala: "Primácký seriál Mordparta přišel s novou formou vyprávění kriminálních příběhů, protože kromě zločinu mohli diváci sledovat i osobní osudy čtyř vyšetřovatelů." Nevím, kdy autor této spásné věty naposledy viděl nějaký procedurál, ale najít takový, kde se řeší víc případy než osobní život vyšetřovatelů je docela oříšek, a samotné Případy 1. oddělení byly v dnešní době, kdy se česká tvorba trošku topí v záplavě té zahraniční, v tomto ohledu světlá výjimka. Nenechme se zmást: Mordparta nepřinesla žádnou převratnou inovaci, naopak splynula s tím nejprůměrnějším americkým policejním procedurálem a tím, že se nám snaží vnutit opak, si podle mě akorát tak utrhla ostudu.

Co se týče party jako takové: Jana Kolumného (Jiří Bartoška) jsem od začátku tipovala jako takového Plíška pro nenáročné, ale ukázalo se, že na to bohužel nešli tak sofistikovaně. Popravdě mi bylo jedno, jak to s jeho dcerou dopadne, byl mi příšerně protivný. Naďu Vokušovou jsem začala mít ráda (konečně Markéta Plánková byla jediný důvod, proč jsem to vůbec zkoušela), ale vadilo mi, že její postava vymetla snad všechna klišé, které se na ženskou postavu můžou sesypat. (Každopádně kudos kostymérkám, některé její modely byly super.) Kája Plíhal (Vojtěch Kotek) mě nebavil, příšerně s tou postavou tlačili na pilu (Ztracená matka, která se objeví, když otec umírá, aby synovi sdělila, že taky umírá ve chvíli, kdy málem umřel on, ale vlastně neumírá ona, ale její dcera, to jako fakt?) a co bylo horší, Kotek a Plánková měli nulovou chemii, celá ta "romance" mě nutila cítit se trapně za ně (viz "klišé" u ní a "tlačení na pilu" u něj). Těžko jde fandit nevěře, když má polovina páru větší chemii s manželem (Radim Fiala) než s "milencem".

Pavel Paulus (Pavel Baťěk) mi jako všechny postavy Pavla Baťka přišel kostrbatý a moc jsem mu nevěřila, ale to je spíš problém s hercem než s postavou jako takovou, ta mi byla sympatická. Navíc kromě Nadi vedl jediný další osobní život, který mě zajímal. Celá jeho Vendy (Jana Pidrmanová) byla nudná a unylá, ale Barbora (Kristýna Liška-Boková) mě bavila hodně. Podle mě by udělali mnohem líp, kdyby se víc soustředili na ni a na to, jak se Pavel postavil k její nemoci. Šéf Milan (Jiří Bábek) mi byl docela sympatický a když ho ukázali v terénu, tak mi přišel o dost schopnější než Kolumný. Jeho vedlejší zápletka byla zajímavá, přestože se držela při zemi. Škoda, že jí nevěnovali mnohem víc pozornosti.

Co se týče epizod, pár slov mám jen k některým: hodně dobrá mi přišla Převýchova, případově i herecky; líbila se mi i Nevěra, protože Milan byl v terénu a Nadina záležitost se konečně rozjela. Největší problém jsem měla s Nadvládou; byť nejsem forenzní psycholog ani profilitik (což nejsou ani autoři scénáře, mimochodem), musím říct, že ten psychopat nedával smysl. I kdyby to náhodou bylo podle skutečného případu, o čemž silně pochybuju, tak 50 minut prostě není dost na to převyprávět takto komplexní psychický stav. Navrstvili několik psychických poruch na sebe, mrskli na to trauma z dětství, které ukradli Thomasovi Harrisovi, a doteď nechápu, jak to spolu celé souviselo. Kořist byla výborná především protože Nadina zápletka konečně vyvrcholila, ale pořád do toho fušovali s těmi ostatními, které mě, jak víme, nebavily. Každopádně Naďa je BAMF.

Takže abych to shrnula: Markéta Plánková dodala, pro co jsem si přišla, ale nejsem ani trochu zvědavá na pokračování. Pokus dobrý, nic moc z toho, a rozhodně bych to neprotahovala druhou řadou.

Cirkus Bukowsky: I - II. řada

I. řada
1/12 - 2/12 - 3/12 - 4/12 - 5/12 - 6/12 - 7/12 - 8/12 - 9/12 - 10/12 - 11/12 - 12/12

Docela dobře jsem si pamatovala, že když jsem pár epizod Cirkusu Bukowsky zahlédla kdysi dávno, nebavil mě. Popravdě ani nevím, která to byla řada. Jednou jsem ale večer hledala, co si pustit k psaní, a zkusila jsem to. Vzhledem k tomu, že jsem začala sledovat právě běžícího Rapla, jsem u toho zůstala a u třetího dílu mě to chytlo. Musím říct, že jakmile jsem si k tomu našla cestu, ta noir detektivka vyprávěná v první osobě odehrávající se v pochmurných kulisách Prahy a krachujícího cirkusu, mě hodně příjemně překvapila.

Nestor Bukowsky (Pavel Řezníček) je typický český seladon, aniž by dělal něco pro cokoliv. Kuneš (Hynek Čermák) mi přišel v Raplovi trochu křečovitý, ale tady jsem si na to zvykla a začínám se do toho dostávat. Luka Coltello (Predrag Bjelac) je podivně charismatický, Vesna (Marika Šoposká) zase ani trochu. Jaromír Hanzlík (Tichý) je v roli hajzla překvapivý, Michal Dlouhý (Bartáček) vůbec.

Samotný děj mi přišel hezky přímočarý, nepřekombinovaný a na rozdíl od ostatních filmů / knížek / seriálů, které se věnují amatérským detektivům, mi příhody Kuneše a Bukowskyho nepřišly zase tak přitažené za vlasy. Finále bylo na můj vkus dost akční, ale krásně to uzavřeli, byť si tam zcela zjevně nechali volná vrátka. Věděli na co.

II. řada
1/12 - 2/12 - 3/12 - 4/12 - 5/12 - 6/12 - 7/12 - 8/12 - 9/12 - 10/12 - 11/12 - 12/12

Poměrně dlouho jsem přemýšlela nad tím, jestli druhá řada seriálu to poněkud uspěchané finále té první vylepšila nebo ne. Trošičku mě zklamalo, že se celých šest dílů zase řešil ten sám případ, u kterého místo, aby zaplňovali díry, zrušili to, co tam dávalo smysl v první řadě, aby to mohli vystavět znovu. U popisu první dílu druhé řady jsem trochu doufala, že to provedou trochu sofistikovaněji než tohle.

Byla jsem ráda, že se pozornost přesunula na Andreu (Vanda Hybnerová), která na konci první řady zůstala tak nějak nedořešená, ale stejně si myslím, že ta postava měla mnohem větší potenciál. Její nervózní právník Hartman (Karel Dobrý) byl svině už od pohledu, v tomto ohledu nepřekvapili. Nečekala jsem ale, že ho víceméně budou vinit za všechno, a taky jsem nečekala, že víceméně všechny vymlátí, ale život je plný překvapení. Jediná z těch smrtí, která mě fakt mrzela, byl Lébl (Štěpán Benoni) - to byla postava, která by se výborně vyjímala v Krušných horách s Kunešem.

Sám Kuneš mě začal docela bavit, takže se už docela těším na Rapla. Úplný konec byl vlastně docela malebný, kdyby nebylo té hromádky mrtvol, která zůstala po Hartmanově řádění. Každopádně to vypadá, že to ukončili úplně, a je to vlastně dobře. Těžko říct, kdo všechno by jinak ještě stihl být zapletený do Editiny (Adéla Petřeková) vraždy.

Labyrint: I. řada

| I. řada | II. řada | III. řada |
_______


1.01 Díl první - 1.02 Díl druhý - 1.03 Díl třetí - 1.04 Díl čtvrtý - 1.05 Díl pátý - 1.06 Díl šestý - 1.07 Díl sedmý

zdroj: imdb.com

Trochu zanedbávám blogování o českých seriálech, byť se na některé z nich dívám a musím říct, že nejsou tak marné, jak jsme si zvykli, že bývají. Labyrint je jedním z nich. Nedá se mu sice upřít určitá americká pompéznost a rozhodně se nedrží při zemi, ale dostalo mě, jak nádherně komplikovaně je to vystavěné a jak se to pak pěkně stočí zpět k jednoduché osobní pomstě, což, jak víme, umím ocenit.

Ani Jiří Langmajer, ani jeho Michal Remeš mi sympatičtí nebyli, ale to tomu seriálu přidalo na kouzlu. Zuzana Kanóczová (Tamara Hrónská) se mi hodně líbila, viděla jsem ji prakticky jen jako Lauru v Románu pro ženy, takže tohle bylo fakt příjemné. Do Stanislava Majera (Dan Grossmann) jsem tajně zamilovaná, tam není co řešit, a potěšil mě Miroslav Donutil (Petr Oliva) v roli, která netěžila jen z toho, že ji hraje Miroslav Donutil.

Radek Holub (farář Kryštof) je ve vážné roli vždycky slast a Pavla Vitázková-Ptáčková (Zita Karasová) je čím dál krásnější. Skutečně dobrých herců tam bylo mnohem víc, ale vypisovat telefonní seznam moc nemá cenu. Stačí prostě říct, že se Labyrint povedl, a doufat ve víc takových počinů.