 |
| zdroj: novinky.cz |
Začnu s tím nejlehčím - řemeslně se mi minisérie líbila. Neměla jsem výhrady proti scénáři - naopak se mi líbilo, že každý z těch malých příběhů souvisel s celkem - ani proti obsazení (co se toho týče, je to hezká sbírka snad všech momentálně aktivních českých herců), vtáhlo mě to a bavilo mě to. Příběh byl na blití, ale to jsem věděla, že bude. Nevím, koho obdivuju víc - jestli Dagmar Burešovou (Tatiana Pauhofová), protože bych to asi vzdala, když bych viděla, jak je to zabitý, nebo Libuši Palachovou (Jaroslava Pokorná), protože bych vůbec v první řadě na jejím místě neměla sílu se do toho pustit. Což mě přivádí k tomu, že se mi líbilo, jak jsou v této minisérii ztvárněné ženy - nejen tyto dvě hlavní, ale i třeba Palachova lékařka (Taťjana Medvecká) a soudkyně (Ivana Uhlířová). Žádná z nich jenom nepřihrávala chlapovi, žádná z nich nebyla černobílá a bylo vidět, že mají svoje motivy, byť tam třeba nebyly rozebrané. Za to velké plus. (Škoda, že to takhle vypadá většinou jenom když režíruje žena.)
Co se týče mužských postav, tam se mi líbil Radim Bureš (Jan Budař) - ne často se vidí mužská postava, která stojí po boku své ženy, do ničeho se necpe a nečeká za to aplaus. Jireš (Ivan Trojan) neměl moc prostoru, ale líbilo se mi, jak Ivan Trojan zahrál ten rozkol mezi tím, co by měl dělat a mezi tím, co cítí, že je správné. Jireš to vyřešil útěkem, ale popravdě se mu nedivím. Kdybych žila v té době a měla příležitost, byla bych za horama dřív, než by tanky dojely do Prahy. Charouze (Adrian Jastraban) jsem pochopit uměla, ale takové jako Nový (Martin Huba) a Dočekal (Igor Bareš), svině čistě protože můžou, jsem nikdy pochopit neuměla.
Celkově je to podle mě hodně povedená minisérie a koho to zajímá - a myslím, že by to mělo zajímat všechny Čechy - si přijde na svoje.