 |
| zdroj: csfd.cz |
Vytočil mě způsob, jak to Prima marketovala: "Primácký seriál Mordparta přišel s novou formou vyprávění kriminálních příběhů, protože kromě zločinu mohli diváci sledovat i osobní osudy čtyř vyšetřovatelů." Nevím, kdy autor této spásné věty naposledy viděl nějaký procedurál, ale najít takový, kde se řeší víc případy než osobní život vyšetřovatelů je docela oříšek, a samotné Případy 1. oddělení byly v dnešní době, kdy se česká tvorba trošku topí v záplavě té zahraniční, v tomto ohledu světlá výjimka. Nenechme se zmást: Mordparta nepřinesla žádnou převratnou inovaci, naopak splynula s tím nejprůměrnějším americkým policejním procedurálem a tím, že se nám snaží vnutit opak, si podle mě akorát tak utrhla ostudu.
Co se týče party jako takové: Jana Kolumného (Jiří Bartoška) jsem od začátku tipovala jako takového Plíška pro nenáročné, ale ukázalo se, že na to bohužel nešli tak sofistikovaně. Popravdě mi bylo jedno, jak to s jeho dcerou dopadne, byl mi příšerně protivný. Naďu Vokušovou jsem začala mít ráda (konečně Markéta Plánková byla jediný důvod, proč jsem to vůbec zkoušela), ale vadilo mi, že její postava vymetla snad všechna klišé, které se na ženskou postavu můžou sesypat. (Každopádně kudos kostymérkám, některé její modely byly super.) Kája Plíhal (Vojtěch Kotek) mě nebavil, příšerně s tou postavou tlačili na pilu (Ztracená matka, která se objeví, když otec umírá, aby synovi sdělila, že taky umírá ve chvíli, kdy málem umřel on, ale vlastně neumírá ona, ale její dcera, to jako fakt?) a co bylo horší, Kotek a Plánková měli nulovou chemii, celá ta "romance" mě nutila cítit se trapně za ně (viz "klišé" u ní a "tlačení na pilu" u něj). Těžko jde fandit nevěře, když má polovina páru větší chemii s manželem (Radim Fiala) než s "milencem".
Pavel Paulus (Pavel Baťěk) mi jako všechny postavy Pavla Baťka přišel kostrbatý a moc jsem mu nevěřila, ale to je spíš problém s hercem než s postavou jako takovou, ta mi byla sympatická. Navíc kromě Nadi vedl jediný další osobní život, který mě zajímal. Celá jeho Vendy (Jana Pidrmanová) byla nudná a unylá, ale Barbora (Kristýna Liška-Boková) mě bavila hodně. Podle mě by udělali mnohem líp, kdyby se víc soustředili na ni a na to, jak se Pavel postavil k její nemoci. Šéf Milan (Jiří Bábek) mi byl docela sympatický a když ho ukázali v terénu, tak mi přišel o dost schopnější než Kolumný. Jeho vedlejší zápletka byla zajímavá, přestože se držela při zemi. Škoda, že jí nevěnovali mnohem víc pozornosti.
Co se týče epizod, pár slov mám jen k některým: hodně dobrá mi přišla Převýchova, případově i herecky; líbila se mi i Nevěra, protože Milan byl v terénu a Nadina záležitost se konečně rozjela. Největší problém jsem měla s Nadvládou; byť nejsem forenzní psycholog ani profilitik (což nejsou ani autoři scénáře, mimochodem), musím říct, že ten psychopat nedával smysl. I kdyby to náhodou bylo podle skutečného případu, o čemž silně pochybuju, tak 50 minut prostě není dost na to převyprávět takto komplexní psychický stav. Navrstvili několik psychických poruch na sebe, mrskli na to trauma z dětství, které ukradli Thomasovi Harrisovi, a doteď nechápu, jak to spolu celé souviselo. Kořist byla výborná především protože Nadina zápletka konečně vyvrcholila, ale pořád do toho fušovali s těmi ostatními, které mě, jak víme, nebavily. Každopádně Naďa je BAMF.
Takže abych to shrnula: Markéta Plánková dodala, pro co jsem si přišla, ale nejsem ani trochu zvědavá na pokračování. Pokus dobrý, nic moc z toho, a rozhodně bych to neprotahovala druhou řadou.