Personal Shopper (2016)

There are invisible presences around us. Always. Whether or not they're the souls of the dead, I don't know, but you know when you're a medium, you just are attuned to some sort of vibe. It's an intuition thing, it's a feeling. You see this door that's only slightly ajar.

zdroj: imdb.com

IMDb. Často jdu do filmů jenom tak, že mě zaujmou třeba jenom plakátem, což byl přesně případ Personal Shopper. Podle plakátu a synopse jsem rozhodně nečekala, co jsem dostala, měla jsem se podívat i na žánr. Když na mě vytáhli to nadpřirozeno, trochu jsem se lekla, ale zvědavost mi nedovolila to vypnout a nakonec jsem byla ráda, že jsem setrvala do konce - byť jsem ho úplně nepochopila.

Kristen Stewart (Maureen) mám ráda, byť si chvílemi nejsem jistá, jestli tak minimalisticky hraje nebo před tou kamerou jenom je, nicméně scéna, kdy pláče ve vlaku, je nesmírně silná, úplně mě tam uhranula. Sigrid Bouaziz (Lara) mě upřímně fascinovala. Lars Eidinger (Ingo) a Nora von Waldstätten (Kyra) měli oba celkem po jedné scéně, takže je těžko hodnotit. Celkově ten film stál na Kristen Stewart, která to podle unesla, ani nic víc potřeba nebylo.

Jak jsem psala výš, konec jsem hned úplně nepochopila, musela jsem si ho nechat trochu vysvětlit. Přiznám se, že nejsem moc fanda takto doslovně vizuálně udělaných duchů, ale ze scény, ve které vidíme Maureenina bratra za ní, zatímco ona ne, mě upřímně mrazilo. Celkově to byl vlastně dost povedený film.