_______
 |
| zdroj: imdb.com |
Postavy: Kate (Joanne Froggatt) se mi líbila od začátku, byla jiná, než Marian (Lucy Griffiths), byla fajn, ale na můj vkus jí hrozně dlouho trvalo, než se přidala k the Outlaws. Zklamání ovšem přišlo, když se objevila Guyova sestra Isabella (Lara Pulver) a ukázalo se, že je kladná, a co hůř, že je to druhá Marian, což celé vyplynulo v odhalení, že Kate nepřišla na místo vedoucí ženské postavy, čili Marian, ale na místo Djaq (Anjali Jay), což nám ukazuje, že není ani z poloviny tak nová, nýbrž obšlehlá stejně jako Isabella. Jediné, čím Kate od Djaq odlišili, řekla bych, bylo tím, že jí dopřáli románek s Robinem (Jonas Armstrong) - ale fakt je, že Robin mi pak přišel míň protivný. Vůbec, jako by mi přestal tolik vadit, jakmile Marian zmizela.
Co se týče Marian vs. Isabella, mám to s nimi tak nastejno. Nelíbila se mi napřed ani jedna, pak si to u mě obě vylepšily; Isabella začala být zábavná a záporná a Marian umřela. Isabella ale navíc nosí moc hezký kostýmy, tvářičku má takovou pikantnější a vůbec, je s ní sranda. Navíc mě bavilo, jak rychle na ni Robin zabral po tom, co sliboval Marian věčnou lásku a věrnost. Trochu mi to připomnělo onu slavnou větu z Don Juan DeMarco: "How could I forsake the purity of love I had with my flower, Dońa Julia? Actually, I was surprised at how easily the past can be overcome." S postupem dílů se stala jen a jen zajímavější (a víc hot), líbí se mi její (ne)vztah s Guyem, její šikovné intriky a její nástup jako non Marian-like Lady Sheriff of Nothingham, celá v černém - je tak krásně záporná, jak měla být od začátku.
Guy (Richard Armitage) taky zmizel na můj vkus na moc dlouho, ale jeho návrat se vyplatil, i jeho vývoj po objevení se Isabelly, souboj s Sheriffem, který měl velkou symboliku, pád z přízně a jeho proměna po Meg (Holliday Grainger). Vlastně se mi líbilo, kam se ta postava vyvinula. Spolupráce s Robinem mě děsila, ale už po konci Bad Blood jsem se těšila na vývoj. Když se pak pěstmi hned na začátku Enemy of my Enemy ujistili, že se furt nenávidí, byla jsem klidná.
A to čekání na Prince Johna (Toby Stephens)! Ale sakra se vyplatilo, Toby Stephens prostě umí; každá postava, kterou hraje, je dokonalý zážitek a jeho samožerský režim, který obklopuje zbabělce Johna, je prostě lahůdka. O Archerovi (Clive Standen) jako jediném jsem nevěděla, že se taková postava objeví, ale moc se mi líbila jeho historie i jeho povaha. Byl něco mezi Robinem a Guyem, tak to to asi tvůrci zamýšleli, a byl fun. Doufejme, že štafetu převezme se ctí.
Co se tak zhruba asi dělo: Všichni jsme čekali, že to bude po smrti Marian divoké, ale asi jsme nečekali emo!Guye. Já teda ne a nevěděla jsem, jestli mám brečet, jak mi ten charakter zadupali do země ještě víc, nebo se tomu smát, protože to jsem dělala často. Že byl Robin občas OOC, to jsme čekali všichni, v tom seriálu člověk těžko pozná, kdy jsou lidi vlastně OC... Mimořádně milé taky bylo, že Robin shodil milovanou mikinu a Guy svou motorkářskou bundu a navlíkli spolu s ostatními nové, mnohem sexy a mnohem líbivější kostýmy, to je rozhodně klad celé série. Ještě teda mohli Guye ostříhat, ale i to učesání bylo pak fajn.
Do You Love Me? byl skvělý díl, až na ten konec. Úplně to tím zabili, takové krásně akční a cheesy a vůbec to bylo a oni to tak zničí. Sheriff prostě měl na konci definitivně zemřít. Celkově se ale bavitelnost dílů po příchodu Prince Johna zvedla - kravina to je pořád stejná, prostě Robin ve správné formě. Jako výjimku bych označila Bad Blood (psáno i výše) - měl skvělý příběh, centrovaný jen na vzpomínky a Robina s Guyem, přičemž mi tam Robin ani trochu nevadil a konečně jsme se dozvěděli věci, které charakterům dávají trochu plastičnosti.
Finále: Finále bylo tak cheesy, jak jen si to tenhle seriál zaslouží, tvůrci se sami sobě ani trochu nezpronevěřili a zakončili to ve stylu, který jim odpovídal. Nenechte se zmást, obě části se mi líbily, i když první byla oproti druhé trochu nuda. (A i když jsem na to koukala v obráceném pořadí, holt když jsem omylem staženou dvanáctku vymazala a musela znovu nasosat, nechtěla jsem plýtvat časem.) Rozhodně ale klad prvního Something Worth Fighting For dlel v catfightu Kate vs. Isabella, na to jsem čekala celou dobu, a Archerově přeměně - byla tak krásně klišé, že mi z toho poskočilo mé romantické a realitou nezasažené srdéčko. Allana (Joe Armstrong) mi bylo hrozně líto, nechtěla bych zemřít jako on - ani nevěděl, že ostatní věděli, že není zrádce.
Druhé Something Worth Fighting For byla krásná řežba. Sice se tam nedělo nic jiného, ale jako zakončení seriálu. Guy zemřel rukou svého bývalého pána (Keith Allen) a své sestry s vědomím, že udělal aspoň jednou správnou věc; s vědomím, že brácha to za něj vezme a smířen s tím, co udělal, co přišlo jak trest - v náručí Robina Hooda. Robin Hood dobojoval do konce, i když věděl, že umírá. Stihl se pohodlně rozloučit se zbytkem Outlaws, než si pro něj přišla Marian (v dokonalém kostýmu) a odešli spolu navždycky. Nebudu předstírat, že jsem to neořvala, já totiž ořvu každou kravinu. Sheriff a Isabella prchli ve vzájemné shodě; nezískali Nottingham, ale zůstali v přízni Prince Johna, takže by se dalo říct, že zlo vyhrálo. Ale Archer, Little John (Gordon Kennedy), Much (Sam Troughton), Tuck (David Harewood) a Kate jdou dál, protože... "We Are Robin Hood!"
Celkově finální sezónu hodnotím příznivě; už předtím jsem psala, že je to seriál čistě pro cheesy odpočinkovou zábavu a není radno ho brát nijak vážně. Sledovala jsem ho jen kvůli Richardovi Armitageovi (a nestydím se za to), přičemž díly s Tobym Stephensem byly moc příjemným dárečkem. Byla to sice blbina, ale bavila jsem se u ní.