Kajínek (2010)

Na každou svini se najde řezník.

zdroj: csfd.cz

CSFD. Kajínka jsem neplánovala, ani mě popravdě dvakrát nezajímal, když běžel v kině, ale nakonec jsem se teda v té televizi koukla. Vzhledem k tomu, že jsem od toho nic nečekala, byla jsem jen příjemně překvapená tím, že se na to dalo koukat. Kauzu Kajínek jsem nesledovala a ani ji zpětně dohledávat nebudu, můžu jenom hádat, jak moc si vymýšleli, čistě z doslechu.

Je velká škoda, že to zatížili tím skutečným příběhem, kterým se inspirovali, už v názvu a ve jménech, mohli se čistě jen inspirovat a vypracovat na "skutečném" základu poměrně slušný a fiktivní thriller, stejně to z většiny patrně fikce byla. Práce s efekty byla slušná, kupodivu nepůsobila kýčovitě - myslím, že celkově se po technické stránce film povedl včetně dialogů a příběhu. (I když takové to americké "hájím ho, protože ty, co je zabil, mi zprznili sestru a nejspíš taky mě" si odpustit mohli.)

Myslím, že celkově nejsilnější stránkou filmu bylo ale stejně obsazení: Tatianu Vilhelmovou (Pokorová) mám moc ráda a ani tady nezklamala. Konstantin Lavroněnko (Kajínek) je kus pěknýho chlapa, to je tak všechno, co k tomu řeknu. Pořád si myslím, že mohli najít nějakého českého herce, když už je to český film. Vladimír Dlouhý (Novotný), RIP, si střihl lahodného hajzlíka, asi nejlepší výkon ve filmu, toho Lva si zasloužil, Michal Dlouhý (Lejčko) a Alice Bendová (Křížková) to hezky doplnili.

Jen si mohli vymyslet trochu zajímavější konec, ve kterém by se ta písnička, kterou zpívala beztak Bílá, vyjímala mnohem víc. Kolem a kolem ale musím uznat, že Češi pořád ještě umí natočit něco, na co se celkem dobře dívá, co udrží pozornost a co není absolutní ztráta času. Znovu bych to ovšem vidět nemusela.