26. listopadu 2011

The Unbearable Lightness of Being (1988)

I can't bear this lightness, this freedom. I'm not strong enough.

zdroj: imdb.com
IMDb. Asi to byla kombinace Daniela Day-Lewise (Tomáš) a Juliette Binoche (Tereza), co mě připomnělo podívat se na adaptaci Kunderova románu, který jsem nečetla a ani po tom dvakrát netoužila. A nebo to byl možná Philip Kaufman, který napsal scénář a film režíroval, a který má na svědomí můj asi nejoblíbenější film vůbec, Quills.

Ať to byl kdokoli z nich, znovu bych to neabsolvovala ani kvůli jednomu. Bylo to na mě až příliš dlouhé a víceméně to nemělo žádnou jednotnou linii, krom teda té nesnesitelné lehkosti bytí, kterou jsem tam ovšem silně pociťovala. Okupace Prahy byla výborně udělá, hrozně se mi líbily záběry a spousta češtiny na pozadí.

Co mi ale nehorázně lezlo na nervy a nemohla jsem vystát byla ta jejich výslovnost angličtiny. Proč? To jako když mluvili jak ruská prostitutka ve Vegas, vypadali víc česky? Nebo nechtěli, aby se ta angličtina tolik lišila od češtiny? Drazí Amíci, i kdybyste při řeči drčeli a rrrčeli jak vypadený falešný zuby na kočičích hlavách, ta angličtina NEBUDE znít víc česky, protože to NENÍ čeština. Nepochopím, jak národ, co nechává mluvit kohokoli plynně anglicky, když děj filmu zasadí do jejich země, udělal chudákům Čechům tuhle pekelně ošklivou věc. Proboha, vždyť i ufouni jim mluví jak absolventi Harvardu, tak WTF?

Jak to byla dobrá adaptace, to posoudit nemůžu a ani nejspíš nikdy nebudu moct, protože číst se to nechystám. Nicméně krom výborných dvou hlavních představitelů - Juliette Binoche je holt jednou z mých největších lásek - se mi hodně líbila i Lena Olin (Sabina), Pavel Landovský (Pavel) a Stellan Skarsgård (inženýr) - ten tam měl dobře křivou roli.

Celkově jsem ale ráda, že jsem se na to podívala, aspoň už budu vědět, o čem se mluví, když to zmíní, a přesvědčila, že jsem skutečně o nic nepřišla, když jsem Kunderu úplně vynechala.