 |
| zdroj: imdb.com |
A stejně tak celý film. Několik dílčích zápletek je přímo dokole propojených a vyvolávají domino efekt až ke konci. A skutečná perverzita není v těch pár scénách, ani v úryvcích markýzových děl, ale ve způsobu, jakým jsou tam znásilňovány a ničeny duše. Největší perverzita toho filmu je pozorovat Abbého.
Joaquin Phoenix vytvořil dokonalou, živoucí, dotaženou a neuvěřitelně sexy (OK, tohle poslední je hodně individuální) rozervanou postavu. Jeho Abbé de Coulmier mě hodně ovlivnil a zbožňuji ho od začátku do toho hořkého konce. To, co předvádí Geoffrey Rush jako markýz de Sade, to absolutně nepotřebuje komentář. Je to přímo koncert. A trojici doplňuje nádherná Kate Winslet jako Madeleine, synonymum pro Abbého pád. Tihle tři dokázali vytvořit dokonalý příběh. Opomenout ale nesmím ani Michaela Cainea (doktor Royer-Collard), které vášnivě nenávidím.
Je úplně neuvěřitelné, co se mnou ten film udělal. Ani při jedné příležitosti jsem nebyla schopná odtrhnout oči od obrazovky, a během salv smíchu v první polovině filmu až k té zoufalosti a hnusu druhé, jsem si to užívala až do doby, kdy se do sebe příběh zavine zpět a všechno, jako by bylo od začátku... Jen s dalšími pár zničenými životy na kontě.
A stejně jsou mé nejoblíbenější scény až v druhé polovině. Abbého sen je podle mě jeden z nejgeniálnějších rysů příběhu a ve své nechutnosti neuvěřitelně hot. Vím, že pokaždé, až ten film znovu uvidím, budu hledat ten moment, kdy se Abbé zlomil. Prostě geniální, geniální film.