 |
| zdroj: imdb.com |
Celý koncept hysterie jako diagnózy 19. století mě vždycky šíleně děsil a moc nepomohlo ani podat to s humorem. Tohle stranou, velmi mě bavilo, jak hrdě, s vážnou tváří a důstojně tehdejší lékaři provozovali "léčbu" a jak "osvíceně" se dívali na něco, co by bylo dnes porušení lékařské etiky a možní i prostituce (záleží, pokud by šlo o soukromou nebo státní ordinaci). Nicméně celý proces vynálezu mi trhal bránici, bylo to perfektně natočené - miluji, když se velké historické okamžiky dějí omylem.
Jako obvykle tvořily velkou část mého zážitku dokonalé postavy. Edmund a jeho telefon se postarali o většinu smíchu (hlavně ten konec - já věděla od začátku, že ho to napadne), nebojácná feministka Charlotte důstojně zastupovala dobu, kdy byl feminismus ještě znamením pokroku a ne nízkého IQ, a Mortimer Granville (Hugh Dancy) zvládl být sladký a k sezřání i přesto, že byl jen o kousek míň zabedněný, než zbytek jeho současníků. K postavám, které jsem si užila, patřila rozhodně i Molly (Sheridan Smith), bez jejíž odvahy by vibrátor nejspíš nebyl.
Co se týče zbytku obsazení, dostalo mě, když jsem si uvědomila, že Felicity Jones (Emily Dalrymple) je Ethel Svatoušková. (Některé věci se vám z hlavy nikdy nevymažou.) Tobias Menzies (Souters) a Nicholas Woodeson (doktor Richardson) po dlouhé době potěšili.
Hysteria je jedním z příkladů, jak může někdy historie poskytnout výborný příběh, když se oprostí od skutečnosti a trochu se s ním pohraje. Přesně proto miluji historickou fikci, má grády. (I když nevím, kolik si vymysleli a kolik je pravda a je mi to srdečně jedno.) Výborná a inteligentní komedie.