 |
| zdroj: databazeknih.cz |
(V překladu Jiřího Muchy.)
Šťastný Jim je přesně jedna z těch knížek, o kterých vím díky středoškolské literatuře, ale poměrně slušně jsem se tomu vyhýbala (až na těch pár minut z
české filmové verze, které jsem kdysi viděla a pamatuji si prd). Vzhledem k tomu, že je to v osnovách jednoho předmětu a není, jak se tomu vyhnout, šla jsem do toho a v zájmu zrychlení věcí jsem sáhla po překladu. V konečném důsledku jsem se docela bavila, při závěrečné přednášce jsem se dokonce smála nahlas, až se po mně několik lidí v autobuse otočilo.
Šťastný Jim hraje především na ten trapný typ humoru a hlavní postava je technicky absolutní loser, ale všechno se v dobré obrátí a docela mě to drželo. (Jen to přechylování a překládání jmen mě zabíjelo.)
Mimochodem,
filmová verze z roku 1957 je fajn.
