The Hollow Crown: Richard II (2012)

Though I did wish him dead, I hate the murderer, love him murdered.

zdroj: imdb.com

IMDb. Tentokrát jsem se dívala a dopředu jsem zcela jistě věděla, že se mi to nebude ani trochu líbit. Překvapivě jsem se vůbec nepletla. Jako každý Shakespeare to bylo dlouhé, nudné, o ničem a roztahané. Všechno, co se tam stalo, se dalo nacpat do pětačtyřiceti minut a těch posledních pět minut už by se stejně nic nedělo. Nepřišli bychom o žádný vývoj postav ani podobné věci, protože ty v Shakespearovi stejně nejsou. Prostě se dvě a čtvrt hodiny kecalo a pak všichni umřeli, jako obvykle.

Důvod, proč jsem k tomu sklouzla, byl opět jednoduchý - James Purefoy (Mowbray). Byl sice lahodný, jako vždycky, a je to jeden z mála herců, kterým Shakespeare (čili dramatické pózy a pronášení bezobsažných replik v jazyce, kterému už nikdo nerozumí a nikomu to ani netrhá žíly) i docela sluší, ale kdyby mi někdo řekl, že tam bude jen první čtvrt hodinu a já se ty další dvě pak brutálně unudím téměř k smrti, asi nenajdu odvahu si to pustit. Na koho se ještě skvěle dívalo byl Ben Whishaw (Richard II.), ten si to fakt dával, i když ta image mě zabíjela. A ať už bylo nebo nebylo záměrem, že ke konci házel výrazy jak Ježíš Kristus na kříži, trochu mě ta asociace znepokojovala.

Obsazení celkově bylo hodně fajn - Patrick Stewart (Jan z Gentu), David Suchet (vévoda z Yorku), Clémence Poésy (královna Isabella), Lindsay Duncan (vévodkyně z Yorku)... Jen to prostě nějak nefungovalo. Už nevím, co bych napsala, myslím, že všechno podstatné tu padlo. Jen teda nevím, jak dám souhrnou zkoušku z britské literatury, když k Shakespearovi v jakékoli podobě prostě nejsem schopná přilnout. Za řeč o tom, jak je James Purefoy sexy v brnění, asi dobrou známku nedostanu. Nicméně na další ze série The Hollow Crown se nedívám ani kdyby mi zaplatili.