Grace of Monaco (2014)

I don't think anyone should have the right to crush happiness or beauty when they see it.

zdroj: imdb.com

IMDb. Na Grace of Monaco jsem se nijak zvlášť nechystala. Grace Kelly jsem si ještě stále nebyla schopná nastudovat, Nicole Kidman mě s novějšími filmy trochu přestává bavit - začíná být hodně afektovaná - a upřímně, na Grace Kelly mi přišla trochu stará (asi protože má o deset let víc, než měla Grace v dané době).

Jako biopic mě to ale příjemně překvapilo. Ač to bylo celé lehce naivní, drželo si to jednu linku a soustředilo se to kolem jedné, poměrně přímé zápletky, a filmu to velmi prospělo. Netuším, nakolik to bylo věrné historii, ale jako obvykle mě to příliš nezajímá. Nicole Kidman by mě možná bavila víc, kdybych věděla, nakolik vystihla Grace Kelly, takhle jsem dostala přesně to, co jsem čekala.

Zbytek obsazení byl ale skvělý - Tim Roth (kníže Rainier III) mě hodně bavil, chvíli mi trvalo, než jsem ho poznala. Fakt byl super. Parker Posey (Madge Tivey-Faucon) měla drsnou image, Paz Vega (Maria Callas) je vždy dokonalá a Frank Langella (otec Francis Tucker) hrál hrozně sympatickou postavu.

S přihlédnutím k faktu, že vedlejší postavy jsem si užívala víc než tu hlavní, o které byl film především, musím konstatovat, že se asi nepovedl tak, jak měl. Ale dívat se na to dalo (a poslouchat taky).