The Imitation Game (2014)

Sometimes it is the people who no one imagines anything of who do the things that no one can imagine.

zdroj: imdb.com

IMDb. Jelikož jsem případ Alana Turinga znala díky své bakalářce, tak trochu jsem věděla, co od toho filmu čekat, a i když se mi původně navrhoval jako něco, v čem je Benedict Cumberbatch dokonalý, moc se mi do toho nechtělo. Pak jsem v kině na jiném filmu viděla trailer a bylo rozhodnuto. I když trailer dělá ten film trochu akčnější než je, pořád jsem mu vděčná. Nečekala jsem, že ten film bude dobrý. A nečekala jsem, že se u něj tak zasměju. (Během toho smíchu jsem ale naprosto čekala, že mi nakonec zmrzne na rtech.)

Výše zmíněný Benedict Cumberbatch (Alan Turing) byl skutečně brilantní hlavně v posledních částech filmu. Keira Knightley (Joan Clarke) byla sladká, ale nebýt faktu, že Joan byla stejně jako ostatní postavy inspirovaná skutečnými lidmi, přišla by mi lehce zbytečná a považovala bych ji jen jako touhu udělat film aspoň trochu menší "sausage fest". Matthew Goode (Hugh Alexander) mě bavil jako obvykle a vůbec by mi nevadilo, kdyby měl Hugh s Alanem víc interakcí. Allen Leech (John Cairncross) mě potěšil, dosud jsem ho neviděla jinde než v Downton Abbey. Je hezký vidět, že existuje i mimo něj.

Nejvíc mě ale rozhodně dostával Mark Strong (Stewart Menzies). Zaprvé byl velmi sexy, až jsem fakt netušila, jak to s tou přehazovačkou dělal, že mě dostával, a za druhé Menzies už v tak výborném scénáři plném hlášek disponoval hned po Turingovi tím nejsušším humorem a za to jsou u mě vždycky body k dobru.

Nevím, nakolik události popisované ve filmu skutečně korespondují s historickými záznamy nebo Turingovou biografií a jako obvykle je mi to jedno. Ta hlavní myšlenka - jak je možné člověka totálně devalvovat bez ohledu na zásluhy a přínos lidstvu na základně něčeho jakoje sexualita, co s ničím prakticky nesouvisí a týká se jen jeho - tam zůstává tak jak tak a a nedá se nad tím po odchodu z kina nepřemýšlet. Bravo.

"Are you paying attention? Good. If you're not listening carefully, you will miss things, important things. I will not pause. I will not repeat myself, and you will not interrupt me. You think that because you are sitting where you are and I am sitting where I am that you are in control of what is about to happen. You're mistaken.
I am in control.
Because I know things that you do not know. What I will need from you now is a commitment. You will listen closely, and you will not judge me until I am finished. If you cannot commit to this, then please leave the room. But if you choose to stay, remember you chose to be here. What happens from this moment forwards is not my responsibility. It's yours.
Pay attention."