Noc rozhodnutí (1993)

Jsou chvíle, kdy už ani odvaha nemá smysl.

zdroj: csfd.cz

ČSFd. Noc rozhodnutí jsem zahlédla hodně, hodně dávno v televizi. Nemyslela jsem si, že jsem ho viděla celý, a roky poté jsem na něj číhala znovu a nenašla. Došla jsem tehdy k názoru, že je to taková přehlížená perla, ale když jsem se o tom nedávno bavila s kamarádem, zjistila jsem, že opak je pravdou. S o to větší chutí jsem se do toho teď pustila a musím říct, že jsem si to pamatovala správně. Noc rozhodnutí je bezesporu film, který zanechá dojem.

Už jen to, že role prezidenta Emila Háchy je poslední rolí Rudolfa Hrušínského st., který už bohužel vypadá hodně nemocně, dává filmu vlastní atmosféru konce a trápení. Háchova pozice sama byla dost otřesná a osobně si myslím, že to není situace, ve které by se kdokoliv z nás chtěl ocitnout, protože by se nikdo z nás neuměl rozhodnout. Hácha se rozhodnout musel a je hrozně jednoduché na něj z bezpečné budoucnosti za jeho rozhodnutí flusat.

Podstatnou roli hrají i ten pověstný anděl a ďábel, každý na jednom rameni. Na jedné straně vlastenecký lékař (Josef Abrhám), proklamující ideály a boj a kladoucí poměrně pádné argumenty, které lahodí každému hrdému uchu, ale které unavený Hácha odmítá ("Co stojí milosrdná lež? Jedno nadechnutí."), protože by znamenaly krveprolití a pak možná už nic. Na druhé straně stojí ministr (František Němec), zdánlivě podlézavý politik, který by rád volil cestu nejmenšího odporu a tak oddálil nevyhnutelné, ale zároveň tak nějak vidící situaci takovou, jaká je. A na divákovi je, aby se za necelou hodinu a čtvrt rozhodl, stejně jako Hácha. Jestli nejste psychicky v úzkých, nedívali jste se na film pořádně.

Největší síla filmu je v dialozích, kterým by snad lépe sedělo divadelní jeviště, a v minimalismu - jak hereckém, tak i v počtu herců a kulis. Nic nerozptyluje, nechává vás to plně v hlavě a zpytovat svědomí. Je velká škoda, že se Noc rozhodnutí nepouští častěji i někde jinde, než na dvojce, protože je to opravdu takový malý klenot české televizní tvorby.