 |
| zdroj: paseka.cz |
Každý rok na Vánoce, když běží
Pelíšky, si říkám, že už si konečně přečtu
Hovno hoří a teprve letos se mi to povedlo. Musím říct, že ze začátku jsem nebyla vůbec zklamaná. Byly tam ty známé špeky, bylo vidět, z čeho film vychází, a ještě mnohem víc. U první půlky jsem se smála jak pominutá nahlas, nemohla jsem si pomoct. Pak se přiznám, že už jsem se tak nebavila. Jak vypravěč přestal vyprávět o svém dětství a přešel k manželství, už jsem se tam tak nějak neměla čeho chytit. Všimla jsem si asi dvou "scének", které jsem zahlédla v
Pupendu - až do té chvíle jsem netušila, že z Šabacha vychází taky. Každopádně minimálně ta první půlka byla jedna z nejvtipnějších věcí, které jsem kdy četla.
