zdroj: imdb.com |
Film je zajímavý tím, že ukazuje, jak se vlastně dá dostat k vraždě. Nadine (Karen Lancaume) je hlavně znuděná bez jakýchkoliv vazeb a s agresivitou, se kterou neumí pracovat. Manu (Raffaëla Anderson) je oběť znásilnění, která má plné zuby toho, že celý život nedělala nic jiného, než posluhovala a poslouchala muže. Obě jsou určitým způsobem zatlačené do bodu zlomu a rozhodnou se, že to bude ten bod, ze kterého už nebude návratu. Skutečný sex (tak skutečný, jak je "skutečné" porno) filmu dodal na syrovosti a vyvážil tu úsměvnou umělou krev, ale ke konci už jsem stejně byla tím násilím tak přesycená, že jsem film přestávala brát vážně.
Jediné, co mě na konci trochu mrzelo bylo, že Nadine nestihla spáchat sebevraždu. Myslím, že Manu byla jediná, kterou někdy fakt brala, a byla by romantika, kdyby mohla za ní. Je zvrácené přát štěstí někomu, kdo bezdůvodně zabil tolik lidí, ale Nadine nápravné zařízení nepomůže, takže by aspoň ušetřila daňovým poplatníkům peníze.
Nevím, jestli bych Baise-moi úplně doporučila dál, ale překvapivě mě to vtáhlo, takže to něco do sebe mít muselo.