|
zdroj: knihcentrum.cz |
Po povídkové sbírce
Nauč mě milovat jsem sáhla především kvůli Petře Soukupové; její povídka
Hubert se mi taky líbila pravděpodobně asi nejvíc.
Sám s chlebíčkama Ireny Hejdové bylo v těsném závěsu čistě pro střídmost a neromantičnost, s jakou to bylo napsané.
Samej pes Ireny Douskové mi přišlo dost bez chuti a bez zápachu.
Nauč mě milovat Jaroslava Rudiše se mi skoro vůbec nelíbilo.
Promlčené věci Martina Reinera se mi líbilo a ani neumím pořádně ukázat prstem na to proč.
Muž. Muž. Muž. Muž. Muž. Muž. Muž. Daniely Fischerové se mi nelíbil vůbec, přišel mi hrozně přepálené a nepravděpodobné. Ne ta změna pohlaví, ale všechno potom.
Mléko s medem Jana Němce bylo překvapivě dlouhé a přišlo mi překvapivě bez pointy.
Ze strachu Vesny Tvrtković mi přišlo trochu naivní umění, ale chápu, o čem ten příběh byl. Celkově si ale myslím, že to byla dobrá sbírka a že si tam něco najde úplně každý.