22. srpna 2017

J.G. Ballard: High-Rise (1975)

zdroj: goodreads.com
Jelikož jsem viděla film a něco mi na něm nesedělo, byla jsem ráda, když jsem v knihovně našla knížku v originále. Už předtím jsem rozhovorem s kamarádkou tak nějak přišla na to, co mi nesedělo na filmu - ta rychlost, s jakou to všechno šlo do háje a absolutní ignorace okolí toho věžáku. Knížka je v tomto mnohem lepší - pořád to jde hodně rychle, ale aspoň tam je náznak zájmu okolí a autor dostatečně často připomíná, že se to celé odehrává během několika měsíců a obyvatelé se od zbytku světa odřezávají postupně. Atmosféra mě dostala i během filmu, ale během čtení jsem byla ještě stísněnější. Nepřekvapila mě dávka starého dobrého incestu, ale co mě překvapilo bylo to hodně doslovné rozdělení vrstev; a že ze tří hlavních mužských postav přežil zrovna ten největší přizdisráč. (I když to vlastně asi taky dává smysl.) Celkově je to podle mě dobrá knížka a film v tomto případě funguje spíš jako alternativní ilustrace poté, co knížka doručí pointu. Ve filmu je to šílenství, v knížce hyperbola vývoje lidské společnosti. Tak nějak to pro mě funguje.