4. září 2017

Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)

zdroj: chicagodistributioncenter.com
Saturnin se ke mně dostal ve své filmové podobě, u které jsem se skvěle bavila, a celkem logicky jsem sáhla po knížce s tím, že ta bývá většinou lepší než film. Musím ale podotknout, že filmové zpracování je velmi přesné a povedené. I tak mě ale knížka nenudila, několikrát jsem se dokonce zasmála nahlas. Většina humoru není ani tak skrytá v situacích jako spíš v jazyce, kterým jsou popsané - ta chvíle, kdy Saturnin s tetou Kateřinou diskutuje pasážemi z Vodníka, mě neskutečně rozveselila (především protože jsem tolik let po gymplu poznala Vodníka), a dopis pacienta panu Vlachovi o lezení na stromy měl úžasnou pointu. Celkově si myslím, že se po Saturninovi podívám v antikvariátech, protože ho určitě chci do knihovničky.