My Cousin Rachel (2017)

Why shouldn't I have a life of my own and make a life for myself and do as I please?

zdroj: imdb.com

IMDb. My Cousin Rachel je opět jednou doklad toho, že ani film, který chci hodně vidět, ani úžasná a přenádherná Rachel Weisz (Rachel) mě, prvotřídního prokrastinátora, nejsou schopné donutit k tomu, abych si na něco včas došla do kina. Nikoho už to touto dobou pravděpodobně nepřekvapí, nicméně přiznám se, že film překvapil mě. Z toho, jak byl trailer šikovně sestříhaný, jsem čekala víc akce. Neznamená to nutně, že ten papiňák napětí byl pro to horší, to vůbec ne. Jen jsem to čekala přímočařejší.

Výše zmíněná Rachel Weisz byla jako vždycky naprosto úžasná. Ten způsob, jakým ta žena hraje obličejem, mi přijde naprosto neskutečný. Každá emoce je krásně prožitá, přechody neskutečně plynulé, skoro ani není potřeba dialogu. Nevím, jak Rachel Weisz zvládla mít celou dobu tak smutné oči, ale díky tomu bych Rachel byla schopná odpustit i tu černou vdovu. Sam Claflin (Philip) hrál pěkného klacka, se kterým jsem nebyla schopná sympatizovat, byl mi protivný. Holliday Grainger (Louise) byla jako vždy úžasná, byť vedle Rachel Weisz trochu bledla - ale to je jenom osobní preference.

Co se týče příběhu a jeho dvojakosti, byla bych na ni víc připravená, kdybych si předem zjistila, že je to podle předlohy Daphne Du Maurier (kterou si fakt musím nastudovat). Nicméně myslím si, že výklad filmu záleží na tom, co v tom číst chceme - můžeme si myslet, že Rachel byla zlatokopka a černá vdova, nebo si můžeme myslet, že měla fakt smůlu na chlapy a chtěla nezávislost v době, kdy byla žena majetkem muže.

Já se přikláním k tomu druhému - už jen protože jediný skutečný "torment" jsem v tom filmu viděla ve tváří Rachel a ne "jejích" můžů.