„Snad je lepší ani nežít, když pro sebe nechcete to nejlepší. Budete jen trápit ty, co to pro vás chtějí.“
|
zdroj: nakladatelstvi.hostbrno.cz |
Knížku jsem dostala k narozeninám a měla jsem hroznou radosti, že se mi dostala do rukou nějaká "neprovařená" česká próza (byť ty provařené jsou provařené z dobrého důvodu). Některé povídky se mi líbily hodně, některé byly slabší a jiné trochu o ničem, ale celkově jsem zhltla rychle a s chutí.
Závěs měl výbornou pointu;
Volání hálek byla jedna z těch slabších;
Vůně domova se mi líbila, ale ke konci byla možná až moc doslovná;
Kverulant byla jedna z těch, co mi přišly o ničem;
Podšívka byla hodně dobrá;
Nebezpečí příjezdových cest byl podle mě moc hezky popsaný proces smýšlení týraných žen, čímž pádem byla hodně smutná;
Hostel jsem asi vůbec nepochopila;
Čubka aneb čas na upřímnost byla skvělá jazykově a stylisticky, myšlenky v tom byly úžasné, ale dějově podle mě kulhala;
Bílá zvířata jsou velmi často hluchá bylo sladké, ale moc mě nezaujalo; a
Život s dlouhou červenou nití byl podle mě námět, který mnohem lépe funguje v zastřenějších metaforách než takhle napálený na dvou stranách, čistě protože je fakt omletý. Celkově je to podle mě ale povídková sbírka, za kterou bych se nestyděla, a ta knížka je graficky udělaná naprosto nádherně.