24. dubna 2020

Lisa Taddeo: Three Women (2019)

“We pretend to want things we don’t want so nobody can see us not getting what we need.”

zdroj: thenerddaily.com
Na Three Women jsem našla doporučení ve Vogue, takže jsem zapátrala a anotace mě docela zaujala. Půjčila jsem si to česky z knihovny, ale hned v prologu jsem věděla, že tuhle knížku si chci přečíst v originále, a v této zapeklité situaci jsem si na ni holt počkala. Popravdě nejsem nijak zvlášť velký čtenář nonfikce a sem tam jsem si během čtení musela připomínat, že to není beletrie, protože mi skákaly do hlavy připomínky k výstavbě děje, ale jinak mě to pohltilo.

Knížka představuje příběhy tří žen: Maggie, která měla v sedmnácti letech poměr se svým učitelem a až po letech jí začalo docházet, jak jí manipuloval a jak se k ní choval, načež ho šla udat, protože v době jejich poměru byla pod zákonem a on to jako autorita v jejím životě dobře věděl. Maggiin příběh je zajímavý tím, že to, co Knodel prováděl, se technicky nedá klasifikovat jako znásilnění, ale rozhodně to byl grooming toho nejhrubšího zrna. Přiznávám, že se mi dělalo špatně od žaludku a na konci jsem se cítila stejně bez naděje jako Maggie.

Druhá je Lina, jejíž příběh je zase zajímavý tím, že byla na střední sice zdrogovaná a znásilněná třemi muži, načež dochodila školu s cejchem kurvy, ale na to tam není kladený skoro žádný důraz a je na čtenáři, aby se sám zkusil zamyslet nad tím, nakolik to její život a vnímání sebe sama poznamenalo a řídilo její současné chování. Rozhodně to ale poznamenalo její vztah k muži, se kterým se stýká, a je to právě tato aféra, kterou knížka popisuje.

Poslední je Sloane, jejíž příběh mě bavil asi nejmíň a byl nejrozstříštěnější, prostě mě nevtáhl tolik jako předchozí dva. Sloane se identifikuje jako submisivní a na přání manžela spí s muži, které jí vybírá - občas v trojce, občas to manželovi jenom dokumentuje. Možná je to tím, že se s takovou situací prostě nejsem schopná ztotožnit, a nebo je to tím, že zatímco předchozí dvě ženy řeší záležitosti po psychické stránce existenční, Sloane řeší záležitosti preferencí a záležitosti priorit, ale byla to podle mě nejslabší část knížky.

Za zmínku určitě stojí prolog a epilog, kde autorka mluví o sobě a hlavně o své matce a kde je spousta zajímavých myšlenek, kterým ale chybí provázanost a pointa. Těžko říct, jestli mezi vybranými ženami existuje spojitost - napadá mě jenom ta, že všechny byly součástí sexuálního chování, které zahrnovalo ženaté muže, a na které se většinová společnost dívá přes prsty - nebo jestli to byly jen ty, které chtěly v projektu zůstat, každopádně spojitost mezi jimi, prologem a epilogem se mi tak nějak ztratila.

Na konci mi chybělo nějaké uzavření toho, co bylo předloženo. Vzhledem k faktu, že to není beletrie, nečekám, že mi bude autorka říkat, na jaké otázky se mám ptát nebo co si z toho mám odnést, ale trochu jsem doufala v nějaký závěr ohledně toho, co přesně chtěla knížkou ilustrovat. Je ale možné, že mi tahle spojitost ušla mým stylem čtení - kapitoly s ženami se různě střídaly, ale já četla každou najednou, protože jsem se bála neztratit nit, čímž jsem rozhodně obešla autorský záměr. Podle mého názoru by to sice nemělo ovlivnit prolog a epilog, ale je možné, že mi díky tomu něco nesecvaklo.

Kolem a kolem do mě knížka spadla jako do studny, dala mi toho docela dost k přemýšlení a jsem ráda, že ji mám v knihovně.
“One inheritance of living under the male gaze for centuries is that heterosexual women often look at other women the way a man would.”

“Sometimes it seemed that she didn’t have any desires of her own. That her sexuality was merely a trail in the woods, the unmarked kind that is made by boots trampling tall grass. And the boots belonged to my father.”

“Often the type of waiting women do is to make sure other women approve, so that they may also approve of themselves.”

“It’s the nuances of desire that hold the truth of who we are at our rawest moments.”

“When can you be ready for anything? Or is life, in fact, a continuum of things you must prepare for, and only with perfect preparation can you exist in the present?”

“Lina understands that some women, like her mother and her sisters, truly care for another woman only when that woman is in pain, especially in a kind of pain that they have already felt, and then overcome.”

“Women shouldn’t judge one another’s lives, if we haven’t been through one another’s fires.”

“The problem, she’s starting to understand, is that a man will never let you fall completely into hell. He will scoop you up right before you drop the final inch so that you cannot blame him for sending you there. He keeps you in a dinerlike purgatory instead, waiting and hoping and taking orders.”

“There is always something you take for granted, Sloane knew, that somebody else is starving for.”

“What the fuck do you know about young women, Maggie thinks. We don’t remember what we want to remember. We remember what we can’t forget.”

“In general it seemed people grateful when a woman admitted she was bad and punished herself. It was the only way people would then agree to help.”

“There’s nothing safer than wanting nothing. But being safe in that way, I’ve come to know, does not inure you to illness, pain, and death. Sometimes the only things it saves is face.”

“Society treats girls as adults who have the faculty of making good decisions.”