 |
| zdroj: imdb.com |
Když jsem ho viděla teď po přečtení knížky, vnímám ho úplně jinak. Podle mě je to docela roztomilá směsice výjevů z knížky, poněkud pozměněná tím, že Becky Sharp je pouze chybující člověk, ne malá čubka, Rawdon Crawley má určitý stupeň inteligence a osobního kouzla, není to buran, a Amelia Sedley je koza, ne uťápnutá, nešťastná, ale andělská ženička. Změna charakterů mi to celé narušovala nejvíc. Z Thackerayova vyprávění mi rozhodně nepřišlo, že Becky kdy Rawdona opravdu milovala a už vůbec ne, že milovala Rawdyho (tím se mi pravděpodobně knižní verze zprotivila nejvíc). Tím, že prohloubili budoucnost té postavy ohledně lorda Steyneho a přidali jí city k někomu jinému než k sobě, penězům a společenskému postavení, vytvořili prostě z Becky Sharp jinou postavu.
To samé s Amélií - ta je sice naivní, ale věrná, poslušná a obětavá - v této verzi byla prostě přihlouplá. A naopak v originále přihlouplý Rawdon měl tady určitý stupeň inteligence, rozuměl Beckyinu snažení, od čehož se knižní Rawdon distancoval, a celkově měl o akcích mnohem větší povědomí, než jeho knižní předloha, která všechno pochopí, až když za něj Becky nezaplatí dluh. Což mě přivádí na věc, která jasně ukazuje, že book!Becky a movie!Becky jsou jiné ženy - Becky byla v Rawdonově zavření a nezaplacení 'kauce' v podstatě nevinně, pokud se to tak dá říct, a Rawdonovo chování se mohlo divákovi znát snad až nespravedlivé. V knížce je ale naprosto pochopitelné, jeho zlomené srdce a odchod jsem obrečela. Ve filmu to se mnou nehnulo. (Dobře, tak hnulo jiným způsobem - James aka Rawdon v parádní vypasované uniformě, breeches a ztrápeným výrazem vystupuje na břehu exotické země... Oh!)
Takže abychom to shrnuli - James Purefoy vytvořil sice Rawdona Crawleyho, ale naprosto jiného, než ho napsal Thackeray. Nicméně byl k sežrání. Reese Witherspoon byla také skvělá, ale prostě to nebyla Becky Sharp, mimo vyjmenovaných věcí jsem to poznala i tak, že jsem s ní soucítila a měla jsem ji svým způsobem ráda. Romola Garai by mohla být skvělá Amelia, kdyby dostala více prostoru a autoři filmu jí nevybrali zrovna ty scény, ze kterých vzešla jako hysterická kravka. Jonathan Rhys Meyers jako George Osborne a Tony Maudsley jako Joseph Sedley byli ovšem dokonalí, těm tak nějak v jejich rolích nebylo co vytknout. Rhys Ifans, představitel Williama Dobbina, se zhostil své role taky skvěle a u něho mě mrzí ještě mnohem víc než u Amélie, že dostal méně prostoru, tuhle postavu jsem měla z celého příběhu asi nejradši.
Prostě pokud jste nečetli knižní předlohu, film by se vám mohl líbit. Příběh mi přijde sice trochu roztříštěný a těžko mi tehdy docházely souvilosti (i když to možná bylo tou pokročilou hodinou), ale hudba, kostýmy i herci jsou skvělí - je to sice příběhem nic moc nového (prostě to není Thackerayův román, ze kterého vám to originální, neotřelné a 'skandální' prostě přijde), ale i tak zajímavé a bavitelné. Pokud jste knížku četli a na film se teprve chystáte, tak ten film neberte zase tak vážně a říkejte si třeba, že je to jen 'na motivy'. A měly by vás potěšit některé dialogy, které jsou přímo z knížky. A pokud ani to vás neukonejší, jelikož jste knížku četli a i film viděli, pouštějte si pořád dokola scény s Jamesem Purefoyem, protože ten je prostě HOT.