24. července 2009

Specialisté na vraždy (Die Cleveren): Staffel 1-6

Někdy i mrtví ukážou cestu živým. A živí by měli tou cestou jít, aby mrtví neumírali zbytečně.


Staffel 1
1.00 Paměti zabijáka (Du stirbst, wie ich es will) - 1.01 Policejní adept (Der Polizeifan) - 1.02 Porodní bolesti (Mutterglück) - 1.03 Šachista (Schach der Dame) - 1.04 Ikona (Die Ikone) - 1.05 Malý vrah (Mörderkind) - 1.06 Drak (Der Drache) - 1.07 Chamtivost (Gier) - 1.08 Sněhová královna (Die Schneekönigin)

zdroj: amazon.de
Pilot se dle mého stylově trochu od seriálu liší; možná to dělá délka, možná to dělá Bornova (Hans-Werner Meyer) osobní zainteresovanost a hlavně emočnost, která se v seriálu objevuje až tak okolo čtvrté sezóny, možná to dělají (v porovnání s prvními řadami) až předramatizované momenty. Když jsem pilot viděla kdysi poprvé, byla jsem trochu zklamaná, že neuvidím takové to první setkání Evy (Astrid M. Fünderich) a Dominika, teď podruhé jsem si pamatovala jen pár úryvků, což je u mě také jakýmsi měřítkem. I když pilot nemůžu nemilovat (už proto, že Evě ten účes tam pekelně sluší), nepovažuji ho za jeden z těch lepších počinů (už proto, že na Dominikově hlavě patrně proběhla nějaká tichá pomsta stylistů) - přijde mi zkrátka trochu schématicky americký a to mu dle mého uškodilo nejvíc.

Ty opravdu dobré věci z první sezóny jsem nikdy nezapomněla, jinak bych si přece nepamatovala prase a Kordino (Barbara Magdalena Ahren) zděšení. Drak je jeden z dílů, naopak Malý vrah a Chamtivost mě nezaujaly stejně jako kdysi. Celkově ale pokud odmyslím fakt, že jsem tyto epizody viděla asi po čtvrté, není na nich nic, co by vyloženě zklamalo.

První řada je prostě perfektní. (A Born je hot.)

Staffel 2
2.01 Dům hrůzy (Das Spukhaus) - 2.02 Růžový kavalír (Der Rosenkavalier) - 2.03 Fetišista (Der Fetischist) - 2.04 Lov (Die Jagd) - 2.05 Vrah v síti (Killer im Netz) - 2.06 Záchranář (Der Lebensretter) - 2.07 Zrcadlení (Spiegelbilder) - 2.08 Poslední kapitola (Das letzte Kapitel)

Vždycky jsem milovala Růžového kavalíra, Zrcadlení a Poslední kapitolu. Vždycky jsem byla shipper, což to z části vysvětluje. Nově jsem se musela usmívat, když jsem se teď dívala na Dům hrůzy. Hitchcockovo Psycho jak vyšité. I druhá řada má ale to kouzlo, které má ta první - tu syrovnost, většinou emoční distancovanost postav a soustředění na propracovaný příběh daného případu.

Staffel 3
3.01 Panenská pálenka (Jungfrauenschnaps) - 3.02 Odplata (Die Abrechnung) - 3.03 Anděl smrti (Der Todesengel) - 3.04 Upír (Der Vampir) - 3.05 Jako Fénix (Phoenix aus der Asche) - 3.06 Stuttgart Rot (Stuttgart Rot) - 3.07 Mesiáš (Der Messias) - 3.08 Starosti jedné matky (Sorgen einer Mutter)

Ne, v téhle řadě snad není ani jeden díl, který by mě aspoň něčím nedostal. Panenská pálenka a 'kočka', která je v mnoha ohledech stejně nesmrtelná, jako 'prase'; Odplata a Dominikovo hrdinství; Anděl smrti a 'jestli se chceš hádat, zavolej Konrádovi'; Upír sám o sobě (jmenovitě Kordin 'buřtíček'); Stuttgart Rot taktéž sám o sobě (scény, kdy Dominik sedí na posteli, holí si bradu a mumlá 'Já je zabiju.' jsou prostě naprosto bezchybné); Starosti jedné matky a Dominikova pomsta na židli. Snad jen Jako Fénix a Mesiáš kapánek slabší - bez tak nejsem jen schopná pár scén zařadit, i když Mesiáš se mi moc nelíbil nikdy.

Staffel 4
4.01 Doktor a démon (Arzt und Dämon) - 4.02 Ve jménu lásky (Im Namen der Liebe) - 4.03 Neurotik (Der Neurotiker) - 4.04 Dvojčata (Zwillinge) - 4.05 Bohyně (Část 1) (Die Göttin - Teil 1) - 4.06 Bohyně (Část 2) (Die Göttin - Teil 2) - 4.07 Rozhovor s mrtvým (Gespräch mit einem Toten) - 4.08 Čistý svět (Reine Welt)

Doktor a démon se mi vždycky líbil díky linii Kordy; Ve jménu lásky by se spíš mělo jmenovat 'Ve jménu třech zoufalců' (psychopata pro tento týden, synem opuštěného Dominika a Konrádem opuštěnou Evu); Neurotik a 'vášnivá hloupoučká Maďarka' se na mě podepsal už kdysi a teď mě bavil stejně tak; Dvojčata jsou absolutně osudový díl, to vědí všichni, mimoto ta gaučová scéna je mnohem víc hot, než jakýkoliv typicky německy-seriálový crazy-monkey-sex; Bohyně - no comment (dvojdíl, na který se nemůžu dívat, aniž by se nerozbrečela). Poslední dva díly jsem viděla tentokrát poprvé - Dominikův vzkaz Evě v Rozhovoru s mrtvým mě znovu položil a o Čistém světě (kdysi jsem ho viděla napůl) a Dominikově stronzu před náklaďákem nemluvě. Isabel (Delia Mayer) si mě těmito dvěma díly získala. Šlo to tak dobře, protože nebyla vůbec jako Eva, protože jí na Dominikovi záleželo a šlo to z její povahy, protože prostě má něco do sebe.

Čtvrtá řada a konkrétně Bohyně pro mě znamená zlom v seriálu; čtvrtá řada prostě od začátku nebyla to, co byly ty předešlé, protože tam prostě bylo cítit to směřování Evy a Dominika do postele. (Dle mého na to trochu dojely i zápletky.) Kdysi jsem měla pocit, jako by si Dominik s Evou jen hrál a až teď chápu, proč jsem to tak cítila, dost k tomu pomohly právě ty dva díly, které mi předtím chyběly. Omluvou mu budiž, že to nedělal záměrně, a zadostiučiněním nám, kteří jsme to viděli, že trpěl jak pes, nejspíš z části do konce života. Celkově je to jen další důvod, proč Evu milovat - ona ho chápala, znala ho asi nejlíp ze všech lidí, ona asi jediná věděla, kdo je a kde je jeho místo, Born tohle nikdy nevěděl. Eva byla pro Dominika osudová; Dominik byl pro Evu také osudový, ale v tom fatálním slova smyslu.

Staffel 5
5.01 Pokrevní pouto (Blutsbande) - 5.02 Leť, andílku! (Engelchen flieg) - 5.03 Hra se smrtí (Todesspiel) - 5.04 Born a ženy (Born und die Frauen) - 5.05 Podzimní děti (Herbstkinder) - 5.06 Všechny moje lásky (Alle meine Lieben) - 5.07 Krev a voda (Část 1) (Blut und Wasser - Teil 1) - 5.08 Krev a voda (Část 2) (Blut und Wasser - Teil 2)

Pátou řadu jsem až na pár momentů viděla premiérově. Už v Bohyni jsem věděla, že Isu budu milovat. To, jak stála při Bornovi, jak ho vytáhla z té největší špíny, to bylo prostě dokonalé. Nemohla jsem ji nemít ráda, skvělá postava. I Born se z toho pěkně vykřesal... Leť, andílku! byla dokonalá epizoda, asi mám dalšího srdcového psychopata, od Born a ženy jsem asi čekala něco většího, ale i takhle paráda, a Krev a voda je genialita sama o sobě. Kdysi jsem to viděla, okamžitě si vzpomněla na zápletku, ale stejně mě znovu znechutila. A ten závěr, takto měl končit seriál, tohle měl být konec. Born měl odejít do vycházejícího slunce a už nikdy o něm nikdo neměl nic slyšet. Bylo by to sice hořké, ale logické a to mi nikdo nevymluví. Zbytek epizod byl dobrý, ale nijak zvlášť nenadchnul.

Staffel 6
Na útěku (Část 1) (Auf der Flucht) - 6.02 Na útěku (Část 2) (Killer im Kopf) - 6.03 Cellistka (Die Cellistin) - 6.04 Tajemství vlků (Část 1) (Der Kannibale) - 6.05 Tajemství vlků (Část 2) (Das Geheimnis der Wölfe) - 6.06 Smrtící polibek (Der Todeskuss) - 6.07 Děti (Část 1) (Kinder - Teil 1) - 6.08 Děti (Část 2) (Kinder - Teil 2)

zdroj: amazon.de
Na útěku byla velice dobrá dvojepizoda - vůbec celkově se mi zápletky líbily svou propracovaností a nápaditostí, i když celkově mi přišly až na hraně toho, co seriál kdysi popisoval, jako jakási spin-off. Rasch (Esther Schweins) jsem nakonec celkem snesla a velmi se mi líbil Smrtící polibek (Korda přestávající kouřit je pro mě legendární), ale tím asi tak klady šesté série končí.

Krom té popracovanosti případy občas vypadaly, jako by do nich někdo vetřel tu sériovou vraždu jen proto, aby tam mohli nasadit SuperBorna. Situace s Helen (Jacqueline Macaulay) by mi kupodivu tolik nevadila, kdyby nebyla tak odfláklá. Prdli ji tam vždycky jen tak od oka a ještě do situace, kde vypadala podivně (například v Děti), úplně nepřipraveně na nás vybafnou, že ji Born mezi dobou, co ho nymfomanka držela přivázaného k posteli a tělo mu požírala sepse, honil se za pedofily a 'vraždil' Isu nějak stihl zbouchnout - do toho, jaký nasadili na postavy drobnohled od začátku čtvrté série tohle bylo naprosto špatně.

O závěrečné scéně seriálu se ani zmiňovat nebudu, Born měl buďto odejít a už se nevrátit, jak jsem psala výše (a jak na to krásně nakročili v Krev a voda), nebo pomátnout se a skončit ve svěrací kazajce či spáchat sebevraždu byly také pořád logičtější možností - tak jsem si představovala konec seriálu vždycky a na tom trvám. Born je na konci šťastný - zvláštní, celých pět řad se žene za Philipem (Julian Paeth) a nadává Helen do krav, vyskakuje přitom do vzduchu metr dvacet vztekem, že mu ex jen z principu syna upírá, a v celé šesté řadě o něm byla sotva jednou zmínka. V závěru seriálu vůbec Philip nebyl. Jediné kladné je až ten poslední záběr - zapadající slunce nad Hamburkem.

Taky mě docela dost naštvalo, jak oškubali chuderku Isu. Mluví se o ní maximálně v Na útěku, nikdo tam ani nevyřeší (e.g. jestli tedy s Rasch byly kamarádky, nebo je to falešná stopa) a dál se o ní vůbec nemluví. Aspoň nějaké: "Byl jsem na pohřbu Isy", nebo "Mluvil jsem s Matthiasem" mezi řečí by je fakt nezabilo. Udělali by prostě lépe, kdyby si ti umělci do psaní poslední řady nechali mluvit od diváků, než od Rosamundy Pilcher. Finále seriálu, co se týče charakterů a celkového obrazu seriálu, řečeno slovy klasika: "Horší ubulenou limonádu jsem v životě neviděl. Dokonce to urazilo i mou zadici, jež se oprudila, protože chudinka musela dřepět u takového žvástu."

Tak abych to shrnula... seriál, co se týče případů, ukončili velice pestře a stylově, ale charakterově to úplně nezvládli. Born se ze všech těch událostí podezřele rychle oklepával na to, jak byl nalomený a zničený dvě série předtím, a vůbec... Já se jdu schovat do prvních čtyřech sérií, kde je mi dobře a nic mi žluč nezvedá, a nechtějte po mně, abych vylezla.

Aneb mé dosledování seriálu dopadlo tak, jak jsem předpokládala - stejně jako Vrata. Dala jsem tomu šanci, ale bych se na to dívala znovu, to po mně až na výjimky nechtějte - mluvím teď o šesté sérii, ne páté.