|
zdroj: gramodesky.shop |
Po
Chladnokrevně jsem sáhla po
Breakfast at Tiffany's a trvalo mi přes neuvěřitelné dva měsíce, než jsem to dočetla. Capoteho převratná 'nonfiction novel' se mi četla docela špatně, právě kvůli tomu neuvěřitelnému množství dat a detailů, hrozně mě ta knížka zahlcovala. Líbil se mi příběh a líbilo se mi občasné vyběhnutí ze stylu k beletrii, ale to se nestávalo moc často. Opravdu mě dostala snad jen poslední část,
V Koutě, z té mě mrazilo.
Celkově jsem moc ráda, že jsem u té knížky vydržela, i když jsem ji rozhodně nezhltla jedním dechem, a hodnotím rozhodně kladně.