3. ledna 2010

The Butterfly Effect (2004)

You can't change what pepole are without destorying who they were. You can't play God son.

zdroj: imdb.com
IMDb. Mám takový pocit, že už ten film všichni viděli, až teda na mě, což jsem konečně napravila. Nejdřív se mi to zdálo jako soubor scén, které měly šokovat, a to relativně dlouho. Chlapec, co má v traumatických chvílích výpadky paměti, pedofilie, šílený otec, hloupé děti zabijí matku a nemluvně, upálený pes (poslední dvě jsem vážně těžko snášela). Chvílemi to bylo jako House M.D. (nevysvětlené výpadky paměti, migrény, krvácení z nosu), chvílemi jako Prison Break.

Je až neuvěřitelné, jak to dohromady funguje. Možná se mi to tak líbilo, protože jsem od toho nic moc nečekala, jen se mi líbil ten koncept. A když se domyslí do detailů, tak děsí. Způsob, jakým příběh začal dávat smysl, jak každá akce měla pak svou reakci a i ten závěr, když nakonec Evan (Ashton Kutcher) přijde na to, jak to udělat, aby všichni, co zná, byli šťastní, i přes to, že něco nebude, jak to vždycky chtěl. A ten závěr je geniální.

Amy Smart (Kayleigh) je sladká a Callum Keith Rennie (Jason) umí. V podstatě je to jedna velká love story, ale tak natočená, že se líbí i skeptikům. Prostě povedená věc.