zdroj: imdb.com |
Moje nová láska se jmenuje Ralph de Bricassart (Richard Chamberlain), Ir tažený emocemi a pokušením a láskoéu k Bohu... OK, vzpomínáte si, co jsem tu psala o klišé, že? Tak žádný protažený obličeje. Ralph byl prostě hot (jak Ralphové bývají) a vzhled taky nebyl nejhorší. V současnosti bych si dovedla představit i někoho rajcovnějšího, ale žít v osmdesátých letech, lezla bych z něj po stropě.
Příběh Meggie (Rachel Ward) a Ralpha byl sladký a dojemný. Ona byla mladá a blbá, on chtěl sedět jedním zadkem (který nebyl nejhorší) na dvou židlích (tuhle metaforu bych mohla pozměnit, aby odpovídala, ale nechci vyznít jako čunče, takže to neudělám), a oba na to dojeli. Poslední díl jsem si oplakala (i potom, co jsem si na Wiki přečetla, jak to dopadne, je to se mnou fakt špatný), zbytek jsem si užila.
Přiznávám, něco jsem přeskákala, ale zážitek mi to nezkazilo. Odpočívá mi tu knížka, na kterou se docela těším, a třeba pak napíšu typickou studii film-kniha. Ale fakt se mi to líbilo.