 |
| zdroj: kosmas.cz |
Knížku jsem měla rozečtenou snad od dubna (?). Ne, že by mě nebavila, nicméně četla se občas poměrně těžko, byla obsažná a hustá (jak co do postav, tak co do textu). Jakmile jsem se začetla, tak mě bavila, ačkoli jsem se občas špatně orientovala v počtu postav a kdo je kdo. Ovšem Mailerovy stroje času, jejich technické provedení, stejně jako zbylý text, byly výborné. Dokonce i závěr, od kterého jsem čekala nějakou velkou katastrofu, ale nakonec jsem se jen hořce usmívala. Prostě neuvěřitelně promyšlená, propracovaná a živoucí věc.
