26. září 2010

El crimen del padre Amaro (2002)

No nos dejes caer en la tentación...

zdroj: imdb.com
IMDb. Má smysl vysvětlovat, proč jsem se na to vůbec dívala? I kdyby mělo, vysvětlovat to nebudu. Máte to dávno vědět. Tak.

Film mě moc potěšil v tom, že se celý děj netočil jen okolo otce Amara (Gael García Bernal) a té jeho husičky (Ana Claudia Talancón), ale i okolo otce Benita (Sancho Gracia), který moc dobře věděl, kam sáhnout pro podporu. Ukazoval tak hezky věc, kterou dávno o církvi vím - je to politika jak každá jiná, a taky se podle toho chová. Dle předpokladu se tím otec Amaro nejevil právě překvapen, a zjevně si na to dost rychle zvykl. Když chce jít někdo nahoru, bleskově se učí, jak je to nejjednodušší. (Ale vážně, chtělo by to konečně nějakého vilného kněze, co NENÍ Ralph de Bricassart.)

Gael García Bernal je přesně to jméno, které se objevuje u všech těch španělských filmů, u kterých jsem si řekla, že se na ně jednou podívám. Jeho otec Amaro mě docela naladil na jeho herectví, takže to možná trochu uspíším. Amelia (Ana Claudia Talancón) se mi nelíbila. Možná je to tím, že nemám ráda naivní lidi, možná je to tím, že byla nejen naivní, ale i hloupá. Líbila se mi postava otce Natalia (Damián Alcázar) jakože hodně moc, asi hned po otci Amarovi.

Celkově jsem moc ráda, že jsem ten film viděla (když Amaro Amelii recitoval Šalamounovu píseň, bylo to prostě hot, myslete si, co chcete), a vidím to ještě na opáčko někdy v blízké dobře.