 |
| zdroj: imdb.com |
Ovšem zatímco Artuš byl opět nepoužitelný a naprosto nezaslujující, aby se okolo něj točil děj, zbytek obsazení byl naprosto na jedničku. Výše zmíněná Eva Green byla v roli Morgany naprosto, ale naprosto dokonalá, a přiznám se, že po druhém díle, kdy tragicky zmírá král Lot (fňuk), to byla jen ona a Merlin (naprosto démonicky vynikající Joseph Fiennes), kdo mě držel u sledování. Ti dva, a samozřejmě to neuvěřitelné sexuální napětí, které mezi sebou měli.
Ale krom těchto třech ani zbytek obsazení rozhodně nebyl vybraný špatně. Zpočátku mě hodně potěšila Tamsin Egerton jako Guinevere, ale později se mi Guinevere stejně jako kolega Artuš tak zprotivila, že se přiznám, že jsem jejich dojemné scény zakázané lásky přetáčela. Claire Forlani a její Igraine mě bavily, mám pro ni slabost, ačkoli mě trochu rozčilovala ta linie s Merlinem a nakonec mě stejně jako Guinevere obtěžovala. Zmínit výslovně musím ještě výbornou Sinéad Cusack jako Sybil, byla skvělá. No a Artušovi žampióni byli narozdíl od jejich pána jedna velká plejáda velmi pěkných kousků, předně Kay (Peter Mooney), Gawain (Clive Standen) a Brastias (Diarmaid Murtagh).
Velké plus (a možná je to to, proč se mi minisérie tak líbila) byl fakt, že se tam nekonalo žádné přiblblé kouzlení, ale jen náznak temné moci, skvěle mimicky provedený jak u Morgan, tak u Merlina. Navíc se mi líbilo, jak to systematicky likvidovalo všechny ty legendy (Excalibur, který tam Merlin sám vrazil, Lady of the Lake, kterou si Merlin vymyslel) jen jako politické tahy - Merlina to pro mě proměnilo ve výbornou postavu místo hloupého posla, co tahá králíky z klobouku.
Že bude finále víceméně řežba, to jsem čekala, ačkoli ty Morganiny delikátní intriky mi chyběly. Že to bude tupé dobro vyhrávající nad zlem, to jsem taky čekala. Popravdě, asi teď budu znít naivně, ale doufala jsem, že Leontes (Philip Winchester) přece jen neumře - ale on umřel, aby mohli Artuš a Guinevere šťastně souložit až do smrti. Dojemné vítězství dobra nad zlem mě znechutilo, a když držel Merlin v náručí umírající Igraine, málem jsem si nazvracela na stylistiku. (Ale mají body za to, že to nerozchodila.) V momentě, když Arthur Morgan pateticky sdělil, že "you have blood on your hands," pobavil, jelikož začátek posledního dílu obsazuje sekvenci nudných scén (které jsem většinou přeskákala), kde umolousaný Arthur se zaujetím primitiva, co právě vynalezl pazourek, dost brutálně vybíjí nepřátelský tábor. V čem je to jiné než to, co pro svoje přežití udělala Morgan, to selhávám chápati.
Prostě, šlo to u mě nahoru, absolutní vrchol nastal v osmém díle, a pak to bylo k pláči. O absolutním závěru a naprosto nelogické incestní scéně patrně šiblé Morgan (protože záporáci končí logicky mrtví /R.I.P., Sybil/ nebo šílení, že) a Artuše (teda, ta má ale žaludek) radši ani nemluvě... wait...
Těžko říct, jak bych se zachovala, kdybych ty legendy dobře znala, nebo nedejbože měla fakt ráda, ale takhle jsem hodně příjemně překvapená celou sérií a hodně se mi líbila (až na ten konec). Konečně, co jiného čekat od Michaela Hirsta (The Tudors, The Borgias), než kvalitní, ač trochu - aspoň v případě Camelotu - konzumní zábavu. (A mimochodem, jelikož je to Showtime, seriál měl výborné intro - to je snad jediné, co jim jde.) Ale jsem ráda, že druhá řada nebude.