Everyone Says I Love You (1996)

In a relationship, it is better to be the leaver than the leavee.

zdroj: imdb.com

IMDb. Tvorba Woodyho Allena je výborná v tom, že se vždycky najde něco, co jsem ještě neviděla, nebo o tom dokonce ani nevěděla. To byl přesně případ Everyone Says I Love You - z nějakého důvodu mi úplně uteklo, že něco takového natočil, takže jsem to zapínala poměrně zvědavě.

Vždycky se mi líbí takové ty velké rodiny, kde všichni se všemi vychází a všichni mluví přes sebe a prakticky všichni tam patří, takže díky tomu se mi ten film líbil. Nevěřila bych, že to někdy řeknu, ale mnohem radši bych byla, kdyby se tam nezpívalo, působilo to prostě divně a tak něj... Ten film měl výborné dialogy, takže moc nemůžu pochopit, proč tam nedali další výborné dialogy místo těch písniček, které se stejně většinou opakovaly.

Obsazení bylo víc než výborné. Woody Allen (Joe) "hraje" svůj obvyklý typ mužů, tam není žádné překvapení. Alan Alda (Bob) taky příliš nevybočuje ze své komediální klasiky, ale stejně jako u Allena mi to evadí, protože jsou prostě dokonalí. Edward Norton (Holden) velmi příjemně překvapil, býval i pohledný. (Jestli po tomto už nenapíšu žádný další příspěvek, pak mě Enny zardousila.) Drew Barrymore (Skylar) byla jako vždycky k sežrání, Natalie Portman (Laura) byla rozkošná, pořád taková postLéonová.

Goldie Hawn (Steffi) mě docela překvapila - nevím, proč jsem si myslela, že zase tak moc hrát neumí. Julia Roberts (Von) mě nechávala chladnou (což je ten lepší případ, jindy mi šíleně leze na nervy), ovšem je jedním z těch herců, kteří by fakt neměli zpívat. Ani omylem. Billy Crudup (Ken) byl docela přehlédnutelný, Tim Roth (Charles Ferry) naopak naprosto nepřehlédnutelný. David Ogden Stiers (Holdenův otec) mě překvapil, sice se tam jen mihl, ale všimla jsem si.

Everyone Says I Love You není ten nejlepší Allenův film, který jsem kdy viděla, fakt mě tam trochu rušil ten zpěv, ale bavila jsem se i tak.