6. února 2014

Total Eclipse (1995)

The only unbearable thing is that nothing is unbearable.

zdroj: imdb.com
IMDb. Na Total Eclipse jsme se kdysi dávno dívali na gymplu v češtině, když jsme brali prokleté básníky, a nejsilnější zážitek z promítání byl, jak se kluci trousili jeden po druhém na záchod, protože nesnesli pohled na dva muže spolu (přitom nedá se říct, že by ten film byl nějak zvlášť explicitní). Bavilo nás to natolik, že jsme jim neřekly, že tím hromadným chozením na záchod to spíš vypadá, jako kdyby byli inspirováni a ne znechuceni.

Čekala jsem nějakou dobu, až si na to budu moct udělat názor nezkalený pubertou, a došla jsem k závěru, že konečně uzrál čas. Moc se toho nezměnilo, Paul Verlaine (David Thewlis) byl stále naprosto odpudivá postava. Ubohá lidská troska neschopná zapřít se, bojovat s vlastními démony a smířit se s důsledky svého jednání, fuj. Arthur Rimbaud (Leonardo DiCaprio) byl typický floutek, takové postavy moc nemám ráda, ale tahle role znovu potvrzuje, že Leonardo DiCaprio je všude zajímavější a famóznější, než v roli, která ho proslavila. Už kvůli němu bych ten film doporučila.

Romane Bohringer (Mathilde) mi chvílemi hrozně připomínala Cote de Pablo, možná proto se mi tak líbila, i když její postavy mi bylo akorát tak líto. Celkově byla ta situace nezáviděníhodná a nemá smysl někoho odsuzovat za to, jak (ne)byla zvládnutá. Jak kvalitní biopic to je nevím, ale film je to dobrý. Znovu už ho vidět nemusím, ale za zkouknutí stojí.