To Kill a Mockingbird (1962)

Remember it was a sin to kill a mockingbird. [...] They don't do one thing but just sing their hearts out for us.

zdroj: imdb.com

IMDb. Na To Kill a Mockingbird jsem měla spadeno především kvůli blízkému přátelství mezi autorkou předlohy, Harper Lee, a mým oblíbeným Trumanem Capotem. Fakt, že Dill Harris (John Megna) byl Capotem inspirovaný taky něco zmohl. Když jsem se tedy nebyla schopná donutit ke knížce, šla jsem aspoň do filmu. Napřed mě moc nebavil, ale po půlhodině se rozjel a opravdu mě dostal.

Gregory Peck (Atticus Finch) mě tam dostával, měla jsem z něj docela rajc. Robert Duvall (Boo Radley) býval překvapivě docela pohledný chlapík, ačkoliv tady silně úchylný. Myslela jsem, že ta postava měla být mentálně zaostalá, ne pedofilní. Veselé historky Scout (Mary Badham), Jema (Phillip Alford) a Dilla mě moc nebavily, částečně i kvůli nim jsem knížku ještě nečetla, ale "dospělácká" zápletka byla naprosto brilatní.

Přiznám se, že při procesu jsem téměř ani nedýchala, jak to bylo dobře udělané, a při verdiktu jsem byla zklamaná, protože jsem stejně jako Atticus čekala, že aspoň někdo tam má mozek v hlavě. To Kill a Mockingbird mě poučilo o tom, že i když jsou dojemné historky o dětství na americkém jihu utrpení, sem tam se tam propašuje i hodně dobrá zápletka.