The Dovekeepers (2015)

All that would ever be had already been written before it happened.


Part 1 - Part 2

zdroj: imdb.com

IMDb. Na The Dovekeepers jsem se těšila, protože jsem byla hrozně zvědavá na Cote de Pablo mimo NCIS. Nenapadlo mě, že by CBS mohla přijít se schopnou historickou mini-sérií, a ač jsem měla výhrady, celkově jsem byla příjemně překvapená. Hned, jak jsem v úvodních titulcích viděla, že hudbu dělal Jeff Beal, věděla jsem, že aspoň něco bude fajn, a Ann Peacock ve mně taky vzbudila důvěru. Obešla bych se bez těch magických prvků, ale nijak zvlášť mi to neznepříjemnily.

Casting mi přišel na jedničku. U Cote de Pablo (Shirah) jsem sice měla trochu problémy uvěřit, že je matkou dvou skoro dospělých dětí, ale tu moudrost a určitou tajemnost, kterou Shirah propůjčovala magie, jsem jí věřila. Byla luxusní, přeju jí víc takových rolí. Rachel Brosnahan (Yael) je krásná ženská a s její Yael jsem cítila snad nejvíc. Jsem ráda, že dostala příležitost se usmířit s otcem. Aziza (Kathryn Prescott) mi imponovala nejvíc - nechtěla být tím, co jí společnost řekla, že může, ale tím, co sama cítila. Když zemřela, brečela jsem jak želva, dlouho jsem si tak krásně nepoplakala.

Jonase Armstronga (Yoav) jsem hned nepoznala, i když mi Yoav byl hrozně povědomý. Začíná si u mě vylepšovat reputaci, tahle role mu šla. Diarmaid Murtagh (Wynn) mě zaujal; tiše doufám, že se Wynn a Yael zase znovu setkají a budou moct být spolu. Luke Roberts (Ben Simon) je kus chlapa a Ben Simon byl přesně ten typ postav, na které mívám crush. A Sam Neill (Flavius Josephus) nezklamal; neměl moc prostoru, ale dokázal do toho dát hodně, takže nakonec byl jak Josephus, tak Joseph ben Matityahu, kterého v sobě popřel, aby ho Římané nechali žít.

The Dovekeepers rozhodně není historický epos, který by člověka posadil na zadek, ale jako romance to funguje skvěle, pohnulo mě to, zabavily mě oba dva díly, co víc si od CBS přát?