Do Marné krásy jsem šla především proto, že jsem ji našla na chatě v historickém vydání (nemůžu tam najít rok) a pro staré knížky mám slabost. Některé povídky jsem znala z Ďábla a jiných povídek, ale povídky vybrané do Marné krásy byly většinou mnohem lepší. Líbila se mi Zkouška, Mrzák, Kdož ví? a Domácí, ale vyloženě jsem se nenudila u žádné. Ale stejně má ta knížka asi především estetikou hodnotu.