Midnight in Paris (2011)

We all fear death and question our place in the universe. The artist's job is not to succumb to despair, but to find an antidote for the emptiness of existence.

zdroj: imdb.com

IMDb. Midnight in Paris je jeden z těch filmů, který perfektně vystihuje, proč se trochu bojím Allenovy postmileniální tvorby. Vlastně tam nebylo nic špatně, Allen se ve scénáři nezapřel a musím říct, že Owen Wilson ho vystihl naprosto skvěle, a nebylo to jen díky té kostkované košili a kalhotám vytaženým pod prsa. Ale tak nějak tomu chyběl náboj, bylo to nemastné a neslané, pointa byla slabá a ničím mě to nechytlo.

Výše zmíněný Owen Wilson (Gil) byl skvělý. Rachel McAdams (Inez) zbožňuji, ale hrála příšernou pipku. Michaela Sheena (Paul) taky miluju, ale hrál hrozného kreténa. Alison Pill (Zelda Fitzgerald) mě příjemně překvapila, Tom Hiddleston (F. Scott Fitzgerald) nebyl úplně Fitzgerald, jak si ho představuji, ale hrozně mu to slušelo, takže za mě dobrý.

Kathy Bates (Gertrude Stein) je skvělá vždycky, Marion Cotillard (Adriana) je úžasná, nádherná a dokonalá všude, stejně tak Léa Seydoux (Gabrielle). Adrien Brody (Salvador Dalí) a jeho nosorožci bavili. Potěšila Carla Bruni (průvodkyně) - měla malou roli, ale její charisma ji udělalo poměrně výraznou a moc hezky se na ni dívalo.

Nápad jako takový byl skvělý a osobnosti skvěle vybrané, ale jak říkám, něco tomu prostě chybělo. Aspoň pro mě.