6. března 2016

Same Time, Next Year (1978)

I'm gonna keep coming back every year until our bones are too brittle to risk contact.

zdroj: imdb.com
IMDb. Same Time, Next Year je další z těch filmů, o kterých vím už dlouho a dlouho je chci vidět, ale nějak na to stále nedošlo. Když jsem se na to konečně včera večer podívala, nechápala jsem, že mi to tak dlouho trvalo, a došlo mi, jak moc mi chyběl Alan Alda (George). Byť se tentokrát nepodílel na scénáři, člověk měl pocit, že ta role byla napsaná přímo pro něj. Bylo cítit, že původně šlo o divadelní hru, ale spíš v komornosti a dialozích než v hereckém stylu, a vůbec to nevadilo.

Alan Alda (George) je prostě skvělý. Ta rychlost, s jakou mluví, a přesto je mu dobře rozumět, mě nikdy nepřestane fascinovat. Ellen Burstyn (Doris) se mi ale přece jen líbila trochu víc. Na Doris bylo krásně vidět, jak se mění, prochází jednotlivými fázemi života, a moudří. Na konci mě oba trochu vyděsili, ale nakonec to mělo happy end a úplně se mi ulevilo.

Same Time, Next Year se nebude líbit nikomu, kdo nemá rád dlouhé dialogy, akce tam skutečně moc není, ale má to chytrý a vtipný scénář. Dlouho se mi nestalo, že bych fandila někomu, kdo chce tak moc sedět jedním zadkem na dvou židlích, ale tady to prostě tak bylo.