 |
| zdroj: megaknihy.cz |
Po velmi dobré zkušenosti s
Pod sněhem, které jsem přečetla jedním dechem, jsem naslepo sáhla po další knížce Petry Soukupové s tím, že nepotřebuji vědět, o čem jsou, a že nemůžu sáhnout po špatné. Nespletla jsem se.
K moři mi zabralo přesně dva večery. Obdivuji, jak Soukupová dokáže popsat tolik postav, které jsou rozdílné, a popsat jejich životy od narození až do smrti. V celé knížce je vidět vize, které pro každou postavu měla, a hrozně se mi líbilo průběžné předpovídání, jak která postava dopadne. A naprosto nejlepší na tom je, že přestože autorka popisuje prakticky to stejné, jako v
Pod sněhem, přesto je ten příběh úplně jiný. V knížkách obvykle nemám ráda, když se přerušují nadpisy nebo kouskují, ale tady mi to nevadilo. Asi je to tím, že ve chvíli, kdy se člověk zamiluje, spoustu věcí přestane řešit, a to je přesně případ mě a psaní Petry Soukupové. Vím, že napsala ještě dvě knížky, a jdu po nich.
