|
zdroj: casopisbarbar.cz |
Anna Bolavá mě zaujala v nějakém knižním katalogu. Nevím, jestli se tak autorka skutečně jmenuje nebo je to pseudonym, ale je to geniální. Musím říct, že knížka mě hodně zaujala, přečetla jsem ji hodně rychle a skoro jsem se nemohla odtrhnout. Četlo se do dobře a hnalo mě dopředu, jak to dopadne, nicméně přiznám se, že výhrady k tomu mám. Zaprvé jsem se ke konci už těžko orientovala v postavách, bylo jich tam zbytečně hodně a u spousty z nich se ukázalo, že vůbec nesouvisely s dějem, což mě pak už iritovalo. Ta detektivní porce měla skvělé rozuzlení, ale ustoupilo to docela do pozadí jiným linkám, z nichž nejvíc mě rozčilovala Hana, která byla na pěst a úplně zbytečná. Nesnáším tyhle raněné srny. Každopádně Anna Bolavá je šikovná vypravěčka těch malých životních momentů a mezilidských šarvátek, kterými se na té spoustě postav vyřádila. Já bych brala víc té detektivky a doslovnější konec, ale vcelku to byla i tak fajn knížka.