|
zdroj: penguin.com.au |
Poučená faktem, že romány A.S. Byatt se nelouskají jednoduše, sáhla jsem po další sbírce povídek. Příběhy byly opět tak divné jako v té předchozí. Některé mě i přesto bavily, jiné jsem dočetla čistě ze zvědavosti, ale už bych se k nim asi nevrátila, a zdaleka ne všechny si pamatuju.
Crocodile Tears byla jedna z těch, co jsem dočetla ze zvědavosti - začala hezky, ale vyzněla tak nějak do prázdna.
A Lamia in the Cévennes byla opravdu divná, hlavní postavu jsem moc nechápala, ale proč ne;
Cold mě skutečně bavila, byla jsem docela napjatá, jak to dopadne;
Baglady si upřímně vůbec nepamatuju;
Jael jsem četla jako první, přišla mi nesmírně zvláštní, ale měla dobrý twist na konci;
Christ in the House of Martha and Mary začala zvláštně, ale líbila se mi pointa, vlastně se po ní člověk cítil dobře. Celkově to rozhodně nebyla ztráta času, ale příště si zkusím nějaký román, spousta povídek A.S. Byatt je na mě hodně zvláštní.