 |
| zdroj: bux.cz |
Už během první knížky jsem čekala, kdy se ukáže, že má Joona Linna vlastně temnou minulost a je to soužená duše - bez toho by přece nemohl být geniálním detektivem, kterému všechno prochází a kulky ho jako zázrakem míjejí.
Paganiniho smlouva se na něj soustředila mnohem víc, což nebylo nutně k užitku, protože se trochu dostáváme na klišé území. Axel na mě vyskočil v polovině a knížka se jemu a jeho minulosti věnovala tak do hloubky, že jsem chvíli nechápala, co se vlastně děje, ale pak se to hezky spojilo. Trochu mě mrzí, že se s celou knížkou víc soustředili na ten aspekt záhady a míň na psychopata, který lidi týrá takto důkladně, a že postava nájemného vraha úplně vyšuměla do prázdna, ale vlastně se to všechno hezky vysvětlilo a propojilo, rozhodně to bylo do detailu promyšlené. Nevím, jestli se Saga Bauerová vrátí, ale docela se mi líbila. Kolem a kolem mě ta knížka vlastně bavila a určitě půjdu do další.
