 |
| zdroj: imdb.com |
Celkově pro mě byla celá série trochu nevyvážená. Byly epizody, které mě bavily od začátku do konce, pak takové, u kterých musel být člověk trpělivý, ale konec to vynahradil, pak nemastné neslané a nakonec nudné, které se příšerně táhly. Ne všechny náměty si zasloužily tak dlouhou stopáž a někdy jim to vyloženě ublížilo. Jako plus ale rozhodně vidím nenápadnou propojenost hlavních postav. Čekala jsem, že půjde jenom o domnělé nebo skutečně potomky Romanovců, ale přidali historickou minisérii o nich, takže jsme viděli natáčení, scénáristu a autora knížky, podle které byl scénář, což se mi fakt líbilo, protože to propojení pak bylo přece jen trochu zajímavější a organičtější.
The Violet Hour se trochu táhlo, ale mělo to krásnou, ospalou, sentimentální poetiku a Marthe Keller (Anushka) s Inès Melab (Hajar) byly skvělé, Louise Bourgoin (Sophie) mě hodně zaujala. The Royal We byl jeden z těch dílů, které byly poměrně pomalé, ale vynahradil to super konec. S Michaelem (Corey Stoll) se nedalo sympatizovat, Shelly (Kerry Bishé) pro mě ožila až na konci, ale Michelle (Janet Montgomery) byla skvělá femme fatale.
House of Special Purpose byla jednoznačně nejlepší epizoda. Bylo to napínavé od začátku do konce, který byl hodně šokující, a mělo to úžasnou stísněnou atmosféru nesmírně sugestivního gaslightingu, který divák prožíval s hlavní hrdinkou. Christina Hendricks byla jako vždycky dokonalá, Jack Huston (Samuel) potěšil a zaujala mě Isabelle Huppert (Jacqueline). Expectation mělo zápletku, která si podle mě nezasloužila takovou stopáž, Julia (Amanda Peet) působila naprosto bezprizorně (což byl asi záměr), ale John Slattery byl úžasný a hodně se mi líbil konec, nečekala jsem ho.
Bright and High Circle byla asi nejhorší, trvalo mi vzpomenout si, o čem to bylo, motiv Romanovců byl téměř nepostřehnutelný, a Katherine (Diane Lane) byla arogantní, elitářská a na kopnutí do zadku. Celé mi to přišlo bez pointy a je to škoda, protože provedení tady podle mě úplně zabilo dobrý námět (že pomluva může někomu úplně zničit život). Panorama mě absolutně nebavilo, nebyla jsem schopná u toho udržet pozornost, ale ocenila jsem zápletku s hemofilií a a Davida Sutcliffea (Phillip), plus Juan Pablo Castañeda (Abel) je jako obrázek.
End of the Line mě nadchlo, bylo to hodně drsné a hodně k zamyšlení s hořkosladkým koncem a skvělými hereckými výkony. Kathryn Hahn (Anka) a Jay R. Ferguson (Joe) byli skvělí, potěšila Clea DuVall (Patricia) a zaujala mě Annet Mahendru (Elena). The One That Holds Everything bylo zbytečně komplikovaně vyprávěné (neexistoval důvod, proč to mělo mít tolik vyprávění uvnitř vyprávění), ale vydalo se to směrem, který jsem absolutně nečekala a konec byl za moc. Hugh Skinner (Simon) byl skvělý, Adèle Anderson (Candace) byla ještě lepší a tleskám, že transgender ženu skutečně hrála transgender žena. JJ Feild (Jack) je kus a Hera Hilmar (Ondine) mě zaujala.
tl;dr: Nápad skvělý, provedení nekonzistentní, skutečně můžu doporučit asi jen House of Special Purpose a End of the Line.
But that's not what women are.
That's what men say they are.
Think of the woman you want to become. We all have one. And she's tougher than a hundred hooligans.