Rédl (2018)

Niekedy je treba urobiť aj rozhodnutia, ktoré bolia. A poriadne!


Prokurátor - Komu se dá věřit? - Ivana - Děs

zdroj: multikina.cz

Ceskatelevize.cz | Nebudu kecat, tohle jsem absolutně nečekala. Začala jsem to sledovat, protože se mi osvědčilo dávat šanci původním českým věcem (sem tam se najde poklad), ale nečekala jsem, že to bude tak dobré. Ondřeje Sokola (Roman Rédl) jsem měla nějakou dobu na seznamu přeceňovaných herců, ale evidentně to byla jenom škatule, do které spadl, protože tady mě fakt ohromil. Ten děs, zoufalství a strach - o život, ze života - všechno jsem mu to žrala i s navijákem, výborný výkon.

Už zápletka sama o sobě je pro mě docela neotřelá - po letech seriálů a filmů soustředících se na idealizaci první republiky či mučednictví pod nacistickým a/nebo totalitním režimem, je to období kocoviny po Sametové revoluci před "rozvodem" zajímavé a rozhodně zatím neohrané téma. Další plus byla Rédlova sexuální orientace: v české mainstreamové tvorbě je trapným zvykem dělat z homosexuálů zženštilé (v případě žen samozřejmě naopak) komické pozadí, které zpravidla není definované ničím jiným než tím, jak "teplí" jsou. Ten fakt, že Roman Rédl nedisponoval jediným atributem popkulturní homosexuální afektovanosti - divák se o jeho orientaci nedozvěděl, dokud ji scénář neodhalil - a ještě k tomu se živil jako vojenský prokurátor, je obrovský palec hore.

Zápletka sama o sobě byla surová, ale podle mě hodně dobrá a propracovaná - nestává se mi často, že by na mě zápletka s minimálním podílem vztahovky zafungovala takhle dobře. Měli ji podle mě do těch čtyř hodin perfektně rozvrstvenou s tím, že závěrečná epizoda byla neskutečná jízda až do konce. David Novotný (Karel) a Martin Hofmann (Jiří) ztvárnili dvě z nejpůsobivějších hovad české kinematografie, i kdyby už jen tím, že je nemotivovala žádná ideologie, jenom zisk. Jiří byl přímočarý rabiát - nakonec díky tomu ho Rédl dostal - ale z Karla skutečně běžel mráz po zádech, hlavně potom, co předvedl v tom gay klubu. Konec ho musel potkat takový, jaký ho potkal, protože řekněme si to narovinu, Rédl by jinak neměl šanci.

S postavou Ivany (Petra Hřebíčková) mě trochu naštvali. Napřed jsem se paranoidně bála, že tam je, aby Rédla "vyléčila", a ty její pohledy raněné srny to nijak nevyvracely. Uklidnila jsem se, když ji měl Rédl u zádi, ale na konci mě se moje iritace zase vrátila. Prakticky jediná její motivace něco dělat - objasnit vraždy, odhalit konspiraci - byla, že se jí Rédl líbil, a když zjistila, že gay, udala ho. To je všechno, v té postavě víc nebylo. Vzhledem k tomu, že byla vdaná s dětmi a že jí Rédl nedal žádnou záminku myslet si, že má šanci (pokud jsem se nedívala blbě), byla nejen absolutně plochá a účelná postava, ale hlavně kráva.

Líbila se mi postava Generála (Roman Polák), byl to správný kápo, a celkově ta "změna stráží" po pádu režimu byla poměrně hezky zachycená, byť to štve. Celkově je Rédl jednou z nových českých věcí (jako například Pustina), které se můžou směle rovnat té opravdu dobré zahraniční produkci a jsem hrozně ráda, že to na našich obrazovkách i mimo kabel konečně vidím.