_______
I know darkness. I've been to the twilight edge of the world and dredged up things from the sunless deep that would turn your blood cold. You're ill-prepared for the hardship that lies ahead. There's more here than you can fathom. And while you go about your little life, so sure that this world still belongs to you,
some dark god wakes.
 |
| zdroj: imdb.com |
Ze série jako takové jsem rozpačitá. Během sledování mi to přišlo zbytečně těžké, temné (tématy, dějem i faktem, že tam občas nebylo nic vidět), dále bezútěšné a přehlcené vedlejšími liniemi. V posledním díle se to sice tak nějak všechno spojilo v naprosto doslovné finále, což ale nic nemění na faktu, že jsem v podstatě všechny hlavní dějové zvraty uhodla dopředu a nic mě tam vyloženě nechytlo za srdce.
Orlando Bloom (Philo) podle mě prostě neumí moc hrát, tady v podstatě nedělal nic jiného, než se mračil a mluvil hodně hlubokým hlasem. Philova historie byla asi nejpředvídatelnější ze všech těch nepřekvapivých zvratů a ten fakt, že na všechno, co se kolem něj dělo, reagoval Philo emočním rozsahem šutru, to pohřbil dokonale. Cara Delevingne (Vignette) mě baví hodně a Vignette mi přišla dobře prožitá, nicméně vadilo mi, že její zápletka se motala prakticky jenom kolem Phila a Black Raven, kteří byli dějově naprosto zbyteční. Ten největší problém celého seriálu ale byla romance mezi těmi dvěma - zaprvé neměli žádnou chemii a zadruhé byla jejich historie tak hloupě a primitivně postavená (máme fakt věřit, že je to osudová láska po týdenní známosti?), že se jim prostě nedalo fandit.
Zápletka mezi Agreem (David Gyasi) a Imogen (Tamzin Merchant) byla jasná prakticky od první chvíle, kdy si Imogen Agrea všimla, bylo to ale skvěle zahrané a je to snad první role, kde jsem neměla chuť dát Tamzin Merchant pěstí, takže za to velké plus. Ezra (Andrew Gower) byl doslova jenom dějovým nástrojem, kterého mohl v obou instancích, kdy byl nějak důležitý, suplovat libovolný člověk z ulice, takže to se taky nepovedlo. A když už jsme u zbytečných postav, Runyan Millworthy (Simon McBurney) taky tak nějak postrádal účel.
Spor mezi Breakspeary a Longerbaney pro mě byl asi nejhorší částí seriálu a i když se to tak nějak na konci propojilo s hlavní zápletkou, nemůžu se zbavit pocitu, že to tam nacpali jenom kvůli tomu incestu, který fakt nebyl dějově třeba, krásně by se obešli i bez toho a nemusela bych obracet oči v sloup nad tím, že je to poslední dobou snad úplně všude a většinou naprosto samoúčelně. Ostatně mám pocit, že si filmaři myslí, že to funguje na daleko větší část populace, než která to reálně skutečně ocení.
Ale když to rozpadnu: Absalom (Jared Harris) a Piety (Indira Varma) Breakspear byli oba úžasně a příšerně málo využití. Hlava mi nebere, že má někdo k dispozici Jareda Harrise a Indiru Varmu, kteří narozdíl od jiných skutečně umí hrát, a místo toho se soustředí na stupidní vedlejší linie. Jonah (Arty Froushan) a Sophie (Caroline Ford) byli oba na pěst, Johan tím, jaký je to lehce zmanipulovatelný přizdisráč a Sophie tím, že je to rasistická čubka, kterou máme nejspíš litovat, protože ji otec týral, ale vzhledem k tomu vitriolu, který vypouští prostě protože může a ničí tím život obrovskému množství lidí, to prostě nejde.
Mezi postavy ostudně vytlačené na okraj rozhodně patřily Tourmaline (Karla Crome), jejíž naznačený příběh byl mnohem zajímavější než ten Vignettin a která měla s Vini taky mnohem větší chemii; Portia (Maeve Dermody), se kterou měl pro změnu nějakou chemii Philo (ta jejich milostná scéna v prvním díle byla rajcovnější než všechno, co za celou dobu dělal s Vignette); a Dahlia (Chloe Pirrie) - byť patřila k jedné ze zápletek, která nebyla třeba, byla to podle mě fakt zajímavá postava, jejíž příběh by mě zajímal.
Námět jako takový se mi líbil hodně - okřídlené víly, puckové (očividně nejsou ani satyrové ani faunové, jak jsem si původně myslela), vlkodlaci a skřítci v době "viktoriánské" zněli na papíře dobře, ale k tomu, aby pro mě fungovalo, by museli upustit aspoň od Black Raven a té vzpoury pucků, které byla taky úplně zbytečná, (v ideálním případě i od těch incestních Rakeťáků,) dát Vignette jinou roli než zapuzenou milenku/dámu v nesnázích a nenechat to celé na oživlém dřevu, a trochu to prosvětlit, jak graficky - jako vážně, nemohla tam pořád být taková tma - tak dějově.
Já samozřejmě chápu, že nutně potřebovali rasismus vyložit jako tu hydru, kterou bezesporu v současném světě je, ale tam, kde nás měli jenom elegantně beletristicky naklepat na to brali zbíječku a děj se jim pod tím bortil. Je těžké fandit postavám a přát si, aby to pro ně dobře dopadlo, když s tím do vás zároveň celých osm epizod hustí, že je všechno totálně na houby a lepší to nebude. Pokud tam není nic, co mě insporuje, povznese nebo aspoň vyvolá katarzi, neexistuje pro mě moc důvod, proč se na to dívat.
Druhá řada bude, ale jsem extrémně na vážkách, jestli pro mě má smysl.