 |
| zdroj: imdb.com |
Téměř okamžitě mě zaujal René Sel (Christian Cooke), takže mě docela překvapilo, jak nudná postava to byla. Dlouho jsem čekala, jestli bude aspoň něco z něj a Mari (Kaniehtiio Horn), ale tam jsem byla taky zklamaná, žádná love story se nekonala. Když už jsme ale u Mari, tak ta byla od začátku mou favoritkou, byť jsem byla trochu zklamaná její ochotou bojovat o Trepagnyho (David Thewlis), který nestál jako partner absolutně za nic a docela mi lezl na nervy. Nemyslím si, že jeho osud byl přiměřený, ale nadchla jsem se pro něj a úplným závěrem jsem byla docela zklamaná.
Goames (Aneurin Barnard) a Yvon (Zahn McClarnon) mě bavili hodně. Dynamika jejich vztahu byla hodně zajímavá a byla jsem opravdu zvědavá na jejich historii, ale bohužel jsme se ji nedozvěděli. Zbytek mužských postav - Duquet (James Bloor), Bouchard (David Wilmot), Cooke (Thomas M. Wright), Bill Selby (Alex Ferns) a Lafarge (Matthew Lillard) - pokrývali celou paletu od zbytečných přes odpudivé až po ubohé a nikdo z nich mě nebavil. (Byť nebudu lhát, Bouchard na konci ukázal překvapivé hrdinství.)
S ženami to ale byl zcela jiný příběh. Mathilde (Marcia Gay Harden) byla moje hrdinka a naprosto dokonalý případ toho, jak z citrónů uděla limonádu, líbila se mi její povaha a i její ambice. Melissande (Tallulah Haddon) byla pravděpodobně nejzajímavější postavou - byla psaná jako potvora, ale divák věděl naprosto přesně, proč je taková, a musel ji prostě chápat. Delphine (Lily Sullivan) pro mě byla taková ta typická raněná srna, které moc ráda nemám, ale něco v ní - nebo spíš v Lily Sullivan - slibovalo víc. Během první řady jsem to ale nedostala.
Zvláštní zmínku si zaslouží matka Sabrine (Leni Parker), která se ukázala jako překvapivě moudrá a laskavá žena s neskutečnou odvahou; Teyaronhiio' (Gail Maurice), u které jsem doufala, že bude mít trochu víc prostoru; a Renardette (Lola Reid), které mi bylo líto, ale stejně jako u Delphine jsem většinou čekala, co se z ní vyklube. Ve finále jsem nebyla zklamaná.
Celkovou zápletku je pro mě docela těžké popsat, protože mi přišlo, že si tak trochu každý jel to svoje, a jakmile se vyřešila záhada vypálené a zmasakrované osady, trochu jsem se ztratila v tom, kdo s kým a komu šlo o co. Hodně mě zklamali s přístupem k domorodcům, protože byť bylo vidět, že se snažili nedémonizovat je a udělat jejich chování když ne pochopitelné, tak aspoň rozhodně ne horší než to bělochů, tak tím, jak seriál stejně primárně sledoval Wobik, stejně nadržoval osadníkům. Domorodcům se věnovali jen ve chvíli, kdy tam byl někdo z bělochů, takže jsem se ani pořádně nenaučila rozeznávat jednotlivé kmeny a strukturu kolem Wobiku, což byla věčná škoda.
Přiznám se, že mě trochu mate, o co se National Geographic sérií vlastně snaží. Marketovali to jako limitovanou sérii (čili mini-sérii), ale příběh končí otevřeně s prakticky všemi hlavními postavami v ohrožení života a autor Elwood Reid se na Twitteru vyjádřil, že to vždycky zamýšleli jako reguální seriál na pokračování, tak nevím. Dokud nedají oficiální zelenou druhé řadě, nechám to mezi mini-sériemi a pak uvidíme. Já osobně bych druhou řadu opravdu brala.