zdroj: imdb.com |
Takhle - netvrdím, že to byl špatný film, příběhově to drželo pohromadě, byť ta linka s Klempererovou historií byla z mého pohledu absolutně zbytečná a už tak navyšovala naprosto smrtící délku filmu. Stejného efektu mohli docílit tím, že by nechali přežít jednu z obětí, v průběhu filmu jich bylo požehnaně, plus by se vyvarovali tomu, že srovnávali smyšlený horor s velmi reálným historickým traumatem. Horor ale není můj žánr, neumím se do nich vžít a brát je vážně zvlášť ve chvíli, kdy začnou lítat střeva, bouchat hlavy a tak podobně. Nenarazila jsem na film, kde by to bylo míněné vážně a dokázali to udělat tak, že jsem neztratila všechen respekt, a Suspiria to nezměnilo.
Obsazení bylo ale brilantní: Dakota Johnson (Susie) je díky startu své kariéry z mého pohledu jako herečka poměrně podceňovaná (stejná věc imho potkala Kristen Stewart), ale umí. Na té její ingénue mi od začátku něco nehrálo a příjemně mě překvapili nejen tím, jak se záležitost vyvinula, ale i tím, že tam nebyl vidět šev. Bylo nemožné zjistit, kde skončila Susie a začala Suspiriorum, jestli vůbec Susie existovala nebo jestli jsou společně v harmonii, a to bylo podle mě super. Tilda Swinton (Blanc / Markos / Klemperer) byla jako obvykle geniální, nemám co vytknout. Potěšily Jessica Harper (Anke), Mia Goth (Sara) a Chloë Grace Moretz (Patricia).
Celkově mě hodně bavila jak barevná paleta filmu, tak hudba, a byť jsem na začátku moc nerozuměla tomu, proč kladou takový důraz na historické události na pozadí, nakonec to příběh tak nějak hezky ukotvilo a udělalo reálnější, což nebylo na škodu. Nicméně jak jsem psala na začátku, vidět jsem to asi nepotřebovala.