Oscar Wilde: The Happy Prince and Other Stories (1888)

“Love is not fashionable anymore, the poets have killed it. They wrote so much about it that nobody believed them.”

zdroj: bookdepository.com

Můj mozek zcela očividně ztratil schopnost přijímat jakékoliv nové podněty a odhodlaně se upíná k osvěžování si starších kousků. The Happy Prince and Other Stories jsem pořídila tak trochu omylem (z nějakého důvodu jsem si myslela, že je dohromady s Cantervillským strašidlem, což je nesmysl), jelikož jsem to kdysi podle všeho četla v originále a nebylo to tudíž nutně na seznamu k opakovanému přečtení. Ale když už jsem to měla, otevřela jsem.

Ta knížka je slzavé údolí a nesnáším svoje minulé já, že se ani slovem nezmínilo o tom, jaká je to nálož. Samozřejmě si pamatovala, že jsou povídky smutné, ale ne, že jsou absolutně tragické. Rozhodně to nejsou pohádky (jak jsem psala už v původní recenzi), možná tak bajky, akorát s menším množstvím zvířat a se značně cynickými ponaučeními. První dvě jsem prakticky probulela, protože jakmile jsem je začala číst, vzpomněla jsem si, jak končí, a už to jelo.

The Happy Prince je prakticky rozvinuté "každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán" s vágně náboženským koncem, ale je to velmi poetické; The Nightingale and the Rose pointu první povídky ještě utvrzuje, ale bez božské intervence na konci a z nějakého důvodu mnohem bolestivěji, užitý jazyk skutečně tahá za srdce; The Selfish Giant byl v pohodě až do závěru, tam mě opět úplně ztratil; The Devoted Friend se opět vrací k pointě prvních dvou povídek, ale šikovně do toho zaplétlá varování před manipulátory; a The Remarkable Rocket byla úžasná anektoda, výborně jsem se při čtení bavila a hezky to odhlehčilo celkový požitek.

Pohádky to rozhodně nejsou a nejsem si jistá, zda si z nich dětský mozek kromě traumatu něco odnese (i když co já vím), nicméně fandům Wildeova stylu psaní, krátkých povídek a symbolismu můžu vřele doporučit.

“Surely love is a wonderful thing. It is more precious than emeralds, and dearer than fine opals. Pearls and pomegranates cannot buy it, nor is it set forth in the market-place. It may not be purchased from the merchants, nor can it be weighed out in balance for gold.”

“I am not going to stop talking to him merely because he pays no attention. I like hearing myself talk. It is one of my greatest pleasures. I often have long conversations all by myself, and I am so clever that sometimes I don’t understand a single word of what I am saying.”

(Původně publikováno 05/02/2010.)
Oscar Wilde: The Happy Prince and Other Stories (1994)

zdroj: knihydobrovsky.cz

"Pohádky" se mi četly lépe, než jsem myslela, že budou. Celé to přímo řvalo Wilde-em a množstvím symbolů, které prostě musí být pochopeny, a dělají každý příběh geniální. Nejsou to pohádky, ale jsou perfektní, a doporučuji všema deseti.