zdroj: databazeknih.cz |
Knížka se mi četla hodně dobře a byť jsem ji v polovině odložila a četla jiné, při návratu jsem se rychle znovu chytila. Alice mě od počátku rozčilovala svou pasivní agresivitou a neustálým čekáním, až ostatní uhádnou, co chce, a Richard byl v těsném závěsu se svým absolutním salámismem, splachovací povahou a neochotou řešit svou nespokojenost přímo. Když do toho začali přivádět děti, skoro jsem se při čtení osypala, a dopadlo to přesně tak, jak jsem čekala. Přiznám se, že jsem úplně nečekala, že se na konci Alice v mých očích skoro, skoro vyrovná Richardovi, ale bylo to tam včetně sebekanonizace. Nikdo nepochopím lidi, co si myslí, že když na jejich nevěru nikdo nepřijde, je to nějakým způsobem menší morální poklesek než když to praskne, a na tom se ani nikdy nic nezmění.
Jako obvykle jsem si užila ty části z pohledu dětí (ačkoliv nemám ráda knížky zaměřené nebo vyprávěné dětmi), ale není to poprvé, co jsem se tady zmiňovala, že Petra Soukupová je podle mě jeden z mála autorů (a jediný, kterého si vybavím), co umí psát dětské postavy tak, aby skutečně vyzněly jako děti a ne jako dospělí píšící dětské postavy, a to si prostě umím užít.
Celkově jsou Věci, na které nastal čas příjemná oddechovka bez velkých dramatických sázek. Řemeslně jsou opět brilantní a fanoušky Petry Soukupové nezklamou, ale ani ničím zvlášť nepřekvapí.